Lectio Divina

Nedávno vyšla vynikající knížečka o staletími prověřené metodě modlitby s Písmem, zvané „lectio divina“, použitelné jak v osobní modlitbě, tak ve společenství. Uvádíme z ní stručný nástin jednotlivých kroků.

1. Pros o Ducha svatého
Než začneš číst Písmo, PROS Ducha svatého, aby na tebe sestoupil, aby „otevřel oči tvého srdce“, aby ti zjevil Boží tvář, ne v patření, ale ve světle víry. Pros s jistotou vyslyšení, protože Bůh vždy dává Ducha svatého tomu, kdo jej vzývá s pokorou a s učenlivou poddajností. A pokud chceš, modli se takto:
Bože náš, Otče světla, tys poslal na svět svého Syna, Slovo učiněné tělem, aby ses ukázal nám lidem. Pošli mi nyní svého svatého Ducha, abych v tomto Slově, které přichází od tebe, mohl potkat Ježíše Krista, abych ho hlouběji poznal a díky tomuto poznání ho vroucněji miloval, a tak dospěl k blaženosti v Království. Amen.

2. Vezmi Bibli a čti
Máš před sebou Bibli. Není to obyčejná kniha, je to kniha obsahující Boží slovo. Skrze ni chce Bůh dnes promluvit k tobě osobně. Čti text pozorně, pomalu, vícekrát: ať je to úryvek z lekcionáře nebo
úryvek z biblické knihy čtené na pokračování. Snaž se mu naslouchat celým srdcem, celým rozumem, celou svou bytostí. Četba ať probíhá v tichu vnějším i vnitřním a v soustředění, aby se stala nasloucháním.

3. Hledej skrze rozjímání
Přemýšlej za pomoci rozumu osvíceného světlem Božím. Pomoz si případně
přiměřenými nástroji, biblickými konkordancemi, patristickými, duchovními nebo exegetickými komentáři, ve snaze pochopit do hloubky a šíře „co je psáno“.
Dovol, ať se tvé intelektuální schopnosti skloní před Boží vůlí, před jeho poselstvím. Nezapomeň na to, že Bible je jedinečnou knihou, a proto vykládej Písmo Písmem, při ustavičném hledání Krista zemřelého a vzkříšeného, ohniska každé stránky a celé Bible. Zákon, proroci i apoštolové mluví vždy o něm. Případně si znovu přečti text a poslouchej hlubokou odezvu daného poselství ve svém nitru. Přežvykuj slova ve svém srdci a vztahuj poselství textu na sebe, na svou situaci,
aniž by ses ztratil v psychologizování a v nekonečném zpytování svědomí. Nech se uvést v úžas, nech se přitáhnout Slovem. Dívej se na Krista, rozjímej o Kristu v sobě a nehleď příliš na sebe: on je ten, který tě proměňuje.

4. Pros Pána, který k tobě mluvil
A nyní, plný Božího slova, mluv ke svému Pánu, či lépe řečeno odpověz mu, odpověz na jeho pozvání, vnuknutí, volání, poselství, povolání, která ti adresoval ve svém slově, jak jsi jej pochopil v Duchu svatém. Modli se s otevřeností, s důvěrou, bez ustání a bez sklouznutí do mnoha lidských slov. Je to chvíle chválení, díkůvzdání, přímluvy. Neupírej pohled na sebe. Přitahován tváří Páně poznanou v Kristu následuj ho po jeho stopách a neohlížej se zpět.
Dopřej průchod své tvořivosti, vnímavosti, citu, schopnosti nechat se oslovit a dej je do služeb slova, v poslušnosti Bohu, který k tobě promluvil.

5. Kontempluj…
Věrný smlouvě s Pánem snaž se pozorovat vše jeho očima: sebe sama, druhé, události, dějiny, všechny tvory světa. Kontemplovat znamená vidět všechno a všechny Božíma očima. Pokud všechno vidíš a posuzuješ očima Božíma, poznáš pokoj a především makrothymii, vnímání ve velkém, uvažování ve velkém podle Boha. Všechno je milost a všechno existuje proto, aby se zjevila Boží láska… To je čas návštěvy slova… nevýslovného, nevyslovitelného, vždy jiného, a přece zakoušeného… Pán jakoby tě v srdci zneschopňoval pokračovat v uvažování, v rozjímání jeho slova, a dává ti účast na ohni společenství a lásky, která převyšuje jakoukoli stvořenou věc, cokoli „vysloveného“, dokonce i ticho…

6. Uchovej slovo ve svém srdci
Přijaté slovo uchovávej v srdci jako Maria, žena naslouchání uchovávej, střež, přijaté slovo připomínej si jej. Vybav si ho v různých denních dobách skrze připomenutí úryvku, nad nímž ses modlil, třeba i jediného verše. Toto je vzpomínání na Boha, které může sjednotit tvůj den, tvou práci, tvůj odpočinek, tvůj společenský život i tvou samotu. Pokud se ti zdá, že ztrácíš bdělost, probouzej semeno slova, které do tebe bylo vloženo, aby tě slovo doprovázelo po celý den.

7. Nezapomeň, že naslouchání je poslušností
Pokud jsi skutečně naslouchal slovu, musíš ho uvést do praxe tím, že uskutečníš to, co ti Bůh řekl, a to ve světě, mezi lidmi, uprostřed bratří. Naslouchání
je poslušností, a proto učiň konkrétní rozhodnutí, vycházející z tvého povolání a poslání mezi lidmi, přičemž neustále stavěj slovo na první a ústřední místo ve svém životě. Usiluj tedy o uskutečnění božího slova, abys nebyl odsouzen tím, jenž tě nebude posuzovat podle slov, která jsi vyslechl, ale podle slov, která jsi naplnil v celém svém životě, osobním, společenském, profesním, politickém a církevním.
Úkol, který tě čeká, je věřit a skrze víru přinášet Ovoce ducha: „lásku, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrotu, věrnost, tichost a zdrženlivost.“ (Gal 5,22)
A poznáš velkou radost lásky a milosrdenství.

Převzato z knihy Modlit se Boží slovo, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství 2007.

Tento článek vyšel také v tištěném vydání časopisu Effatha č.2/2007.