Nebe nad Kaliningradem
První dva srpnové týdny roku 2003 jsem spolu s 9 mladými lidmi
z 5 evropských zemí strávila na misijním výjezdu organizovaném
základnou Kerygma Teams YWAM (Youth With A Mission - Mládež s misií)
ve spolupráci s holandskou charismatickou obnovou v ruském
Kaliningradu.
Projekt misijních výjezdů do Ugandy, Finska, jižního Holandska
a Kaliningradu byl původně míněn pro holandské teenagery, kteří se
již několik let účastní holandského tábora 4U! (obdoba českého
Jumpu). Dohromady bylo ve všech týmech kolem 40 mladých lidí. Pán Bůh
se svým smyslem pro humor zasáhl a do ”ruského” týmu
povolal 9 mladých lidí (16 - 30 let) nikoli pouze z Holandska, ale
také z bývalého východního Německa, Belgie, České republiky a
Slovenska - 3 z nás se dokázali domluvit rusky! Vydali jsme se do
nejzápadnějšího ruského města, abychom pomáhali organizovat první
tábor pro teenagery v této oblasti a také opravili část centra pro
děti ulice v centru Kaliningradu. Během příprav výjezdu jsme se
dozvídali o nejrůznějších materiálních potřebách na místě, takže
výjezdu předcházelo shánění sponzorů na stavební materiál, hraček a
sportovního náčiní. Celý mezinárodní tým se dal do shánění darů jak
ve svých farnostech a mezi známými, tak různými kreativními
sponzorskými akcemi jako např. prodej cukrovinek na holandském obřím
pěším pochodu, což nás velmi bavilo a stmelilo.
Město bez základů
Vzhledem k tomu, že jsem se podílela na přípravě tohoto prvního
výjezdu do Kaliningradu, v prosinci 2002 jsme se tm v tříčlenném týmu
vydali na monitorovací cestu. Doslova nás zamrazilo při pohledu na
bývalé nádherné německé hanzovní město, z jehož architektury
díky spojeneckému bombardování na konci 2.světové války zbyla jen
katedrála s hrobem Immanuela Kanta. Zbytek města tvoří linie
panelákù na zchátralých prospektech. Co by kamenem dohodil od
katedrály se tyčí ohromná prázdná budova podobající se robotu.
Obyvatele Kaliningradu jí říkají monstrum. Budova, která měla sloužit
jako sídlo ústředního výboru KSSS, má špatné základy. Zbourat ji je
ale příliš drahé, a tak tu zůstává jako memento, symbolizující pocit
beznaděje, prázdnoty a duchovní vykořeněnosti nejen ve zdejším městě,
ale potažmo v celé Ruské federaci.
Tábor pro naději Ruska
Již během přímluv při přípravné cestě nám Pán Bůh kladl zvlášť
na srdce mladé lidi a děti, budoucnost Ruska. Proto jsme od začátku
podporovali nápad ruského ekumenického týmu uspořádat poprvé tábor
pro mládež. Sedmidenní sportovní tábor na pobřeží Baltu (které je
mimochodem nádherné!) se vzhledem k situaci “menších”
církví v Rusku nemohl oficiálně nazývat křesťanský, to nás však spolu
s ruskými vedoucími neodradilo od večerních programů, kde jsme
postupně sdíleli ”kérygma”, radostnou zvěst.
Přes den jsme s teenagery hráli fotbal, volejbal, basketbal,
různé strategické a plážové hry. Každý večer jsme pak připravili asi
hodinový program sestávající ze skečí, pantomimy, znakové řeči,
písniček, svědectví a krátkého vyučování na témata jako Boží láska,
Hřích, Spása skrze Kristův kříž, Ježíš je Pán apod. Na 14 mladých
Rusech a 2 dívkách, ”naději” Ruska, byl vidět duchovní
hlad, a tak jsme díky Božímu působení, modlitební podpoře a tomu, že
byl čas na rozvíjení přátelství s nimi, mohli být svědky jejich
prvních krůčků v modlitbě, čtení Bible a vztahu s Ježíšem.
Nezapomenutelná byla chvíle, kdy si velká část z nich přišla pro
modlitbu a každý se svým způsobem poprvé rozhodoval pro Ježíše.
Následující večer 2 nejstarší účastníci, Vadim (19), původem z
Lotyšska, a Alexij (20) sdíleli svoje svědectví: ”Jsme rádi, že
jste kvůli nám přijeli z tolika zemí a sdíleli s námi Ježíše. Jediné
co nás mrzí je, že jsme o tom všem neslyšeli dřív.”
Až po skončení tábora jsme se dozvěděli o neutěšené rodinné
situaci mnoha z nich, podobně jako velikost jejich zavazadel svědčila
o tom, že nebýt sponzorů, tak by si většina z nich tento ”tábor
naděje” nemohla dovolit. Teenageři byli nicméně po skončení
tábora rozhodnutí přijet znovu a ruský tým díky této týdenní
zkušenosti cítil duchovní průlom v různých oblastech. Cílem nás,
vedoucích bylo povzbudit naše ruské bratry a sestry, aby příští rok
pokračovali a ukázat jim, že existují způsoby, jak vždy nezáviset na
pomoci ze ”Západu”.
Děti z Jablonky
Podobně jako v okolních zemích je v Kaliningradu spousta
alkoholiků a situace v rodinách je dost tristní. Centrum pro děti
ulice “Jablonka” leží ve středu města a přichází do něj
kolem 40 dětí denně ve věku 4 až 14 let. Naše pomoc spočívala ve
stavebním materiálu, darech na provoz, hračkách a práci, ať při
rekonstrukci centra nebo při programu pro děti a sirotky. Při opravě
a lakování kovových přístavních kontejnerů (podobných stavebním
buňkám), z kterých je centrum postavené, vidíme obličeje dětí
týraných nejen psychicky, ale i fyzicky. Nejdřív cítíme strach a
uhýbání pohledù, pak ale dámská část týmu při hrách a
jednoduché komunikaci v ruštině slyší některé příběhy. Popíšu vám
svojí oblíbenkyni: blonďatou, na krátko ostříhanou Káťu (o které jsem
si nejdřív myslela, že je chlapeček) baví, když ji houpám v síti a
snažím se s ní cvičit ruské číslovky. Ptám se jí na rodinu. Káťa ani
neví, kde všichni její sourozenci bydlí, její otec údajně žije s
některými z nich v Moskvě. V centru dostane najíst, oblečení a
může si tu celý den hrát. U nejmenších dětí nás překvapuje dost
agresivní slovník a chování. Stejně mě ale málem rozpláče, když mi
Káťa přijde pyšně ukázat medvídka, kterého právě dostala z naší
zásilky. Sergej, ředitel centra, nám vysvětluje situaci, ve které se
nachází mnoho ruských sociálních zařízení (jen na území
kaliningradské oblasti je center pro děti a sirotčinců několik). Jeho
centrum je hrazeno státem z 10%, zbytek nákladů na provoz těžce shání
od dárců, jimiž jsou především různé německé církve a farnosti.
Co dál? Kreativní experiment v Holandsku
Na závěr bych se s vámi ráda podělila o projektu, na němž se
podílím do Vánoc. 3. modul Misijního týmu KT YWAM Holandsko, zvaný
Kreativní experiment je mezinárodní ekumenický umělecko-evangelizační
projekt, vedený Thomasem a Dorothée Bretzovými, kterého se účastní 19
profesionálních i neprofesionálních křesťanských umělců z Holandska,
Německa, Belgie, Polska, České republiky (2 skvělí tanečníci a má
maličkost), Slovenska, Monaka, Švýcarska, Rumunska a USA. Středem
tohoto projektu bude díky podpoře holandské biskupské konference
třítýdenní evangelizační turné s kreativní produkcí po 7 holandských
katedrálách kolem kříže Světového dne mládeže, který se koná v r.
2005 v Kolíně nad Rýnem. Zároveň bychom chtěli získat trénink v
různých oblastech kreativity jako je tanec, pohybové divadlo,
pantomima, hudba, videodesign, scénografie apod. a učit se, jak je
používat při zvěstování evangelia. V tuto chvíli jsme uprostřed
scénografických, realizačních a choreografických příprav, 28.11. se
koná “premiéra” naší umělecké produkce v katedrále
diecéze s´Hertogenbosch. Vzhledem k výše napsanému bych vás
chtěla poprosit o modlitby za zdar této “bláznivé”
produkce, za její plusový rozpočet (ve YWAM všichni pracujeme jako
neplacení dobrovolníci, na své náklady i na náklady umělecké produkce
sháníme sponzory) za Boží ochranu a vedení. Za všechny modlitby a
podporu vám děkuji a přeji požehnání od Toho, který je původcem
veškeré kreativity.
V Kristu vaše,
Lucie
Redakce cho.cz prosí o podporu misionářky Lucie. Kontakt na ní
a bankovní spojení naleznete níže:
Lucie Olga Magdalena Valchářová
email: lucievalcharova@hotmail.com
www.kerygmateams.org,
www.ywam.org
bankovní spojení: 181981601/0300 ČSOB, a.s.