Nikdo není diskvalifikovaný

15.11.2002, autor: Angelo Scarano, kategorie: Nedělní evangelia

Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: ¹⁴„Jeden člověk se chystal na cesty, zavolal si služebníky a svěřil jim svůj majetek. ¹⁵Jednomu dal pět hřiven, druhému dvě a třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval. ¹⁶Ten, který dostal pět hřiven, hned šel, podnikavě jich využil a vyzískal pět dalších. ¹⁷Stejně i ten, který dostal dvě, vyzískal dvě další. ¹⁸Ale ten, který dostal jednu, šel, vykopal v zemi jámu a peníze svého pána ukryl. ¹⁹Po delší době se pán těch služebníků vrátil a dal se s nimi do účtování. ²⁰Přistoupil ten, který dostal pět hřiven, přinesl s sebou pět dalších a řekl:´Pane, pět hřiven jsi mi svěřil, hle - dalších pět jsem vydělal.´ ²¹Pán mu řekl:´Správně, služebníku dobrý a věrný. Málo jsi věrně spravoval, mnoho ti svěřím. Vejdi k radostné hostině svého pána.´ ²²Přistoupil i ten druhý, který dostal dvě hřivny, a řekl:´Pane, dvě hřivny jsi mi svěřil, hle - další dvě jsem vydělal.´ ²³Pán mu řekl:´Správně, služebníku dobrý a věrný. Málo jsi věrně spravoval, mnoho ti svěřím. Vejdi k radostné hostině svého pána.´ ²⁴Přistoupil pak i ten, který dostal jednu hřivnu, a řekl:´Pane, vím, že jsi tvrdý člověk; sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal. ²⁵Měl jsem strach, a proto jsem tvou hřivnu ukryl v zemi. Tady máš, co ti patří.´ ²⁶Pán mu odpověděl:´Služebníku špatný a líný! Věděl jsi, že sklízím, kde jsem nesel, a sbírám, kde jsem nerozsypal? ²⁷Měl jsi tedy moje peníze uložit u směnárníků, a já bych si při návratu vyzvedl i s úrokem, co je moje. ²⁸Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven. ²⁹Neboť každému, kdo má, bude dáno, a bude mít nadbytek. Kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. ³⁰A tohoto služebníka, který není k ničemu, hoďte ven do temnot. Tam bude pláč a skřípání zubů.´“ Mt 25,14-30

Ospravedlnění kapitalismu? To možná nějaký směr politické teologie. Poselství dnešního evangelia je však hlubší a … pro náš život důležitější.

Především závratné ujištění, že Pán každému z nás důvěřuje, a proto svěřuje velký majetek… do vlastních rukou! Tak velká investice vyžaduje notnou dávku odvahy, že? Pán důvěřuje, a proto svěřuje. A není to pár korun … není to pár tisíc korun … je to mnohem víc. Ať už je to jedna hřivna, nebo dvě, či dokonce pět, je to vždy velký kapitál (několik miliónů korun!). Nikdo z nás není ponechán stranou, nikdo nedostává málo…

Všichni dostali tučnou částku, jen někteří ji využili. První dva nenechali ležet kapitál ladem, podnikavě to zúročili. Třetí neudělal nic. Nedocenil investici. Nedocenil důvěru svého pána. Nedocenil „privilegium“ svěřené služby – může získat další majetek pro svého pána! A nejen pro pána – i pro sebe!

Toto evangelium je doslova radostnou zvěstí: nikdo není ponechán stranou, každý dostává velký „balík“, každý může být Pánu užitečný, zúročit jeho majetek! Takové zjištění nám může pozvednout sebevědomí a vyrazit dech: já a „zúročit“ Boží dary? Já a…spolupracovat na Božím díle? Já … tak nemožný?

Evangelium nezná „nemožného a nešikovného učedníka“. Boží dobrota je tak velká, že každý (i ten nejnešikovnější a „nejméně užitečný“) je uschopněn a vybaven tak, aby mohl být užitečný. Boží moc je tak velká, že každý dostává to, co potřebuje k svému úkolu! Každý tedy „má na to“. Bůh nenakládá větší břemeno, než každý z nás může unést. Nemá vůči nám přemrštěná a idealizovaná očekávání (na rozdíl od partnera nebo od nadřízeného).

Je třeba napsat zlatými písmeny a podtrhnout, že Boží moc je tak velká, že si dokáže poradit i s „nešikovným a nemožným“. Ten, který stvořil svět z ničeho a proměňuje sebevětší hříšníky, dokáže uschopnit i sebevětšího „nešiku“. Ale přece jen s jednou věcí si Bůh nedokáže poradit: s mým strachem, s mým „neprůstřelným“ poraženectvím („Já jsem nemožný, nepoužitelný“). Problém (a nevyřešitelný problém!) nastává tehdy, když se upnu na sebe, na svůj strach, a ne na Pána, který mě už uschopnil (a uschopňuje!). Strach mě může ochromit natolik, že neudělám nic … Pokud si nevím rady se svým strachem, Pán si s tím rady ví – a hlavně má dost moci na to, aby mě od toho vysvobozoval. Stačí ho v modlitbě zvát, prosit o vysvobození z takových pout. Někdy bude třeba prosit o to vytrvale…

U Boha není nikdo předem diskvalifikován, žádný z nás není „tím špatným a neschopným služebníkem“. Takovým se můžeme stát, pokud přehlédneme svěřený talent, pokud se necháme pohltit obavami a raději neuděláme nic, abychom tak nic nezkazili. Ve světle evangelia však není pravdou, že kdo nic nedělá, nic nezkazí: zkazí ještě víc, než kdyby něco udělal … a špatně (i „špatný výkon“ je v Božích očích cenný: Bůh totiž oceňuje snahu!).

Nikdo není neschopný – pokud se sám nezneschopní. Každý je však obdarován velkým kapitálem … a „má na to“!

K reflexi

1. Přečti si celý text o „ideální ženě“ (Přísloví 31,10-31). Nejprve vnímej tento text „doslova“ (o ideální manželce), pak i symbolicky (o Boží Moudrosti zosobněné v postavě ženy). A nakonec si uvědom, jak tato Boží Moudrost „buduje dům“ a stará se o tebe!

2. Co to pro tebe znamená, být „synem“ (dcerou) světla?

3. Které „hřivny“ jsi objevil jako „dar a úkol“? A pokud nevidíš žádnou hřivnu, proč neprosit Pána, aby ti otevřel oči a ukázal ty konkrétní dary, které ti svěřil?

-----

Děkujeme za laskavé svolení publikovat tento článek Pastoračnímu středisku Praha.

Hlavní menu:

Nikdo není diskvalifikovaný