Pomáháme nastartovat nebo restartovat vztah s Bohem

Kde se vzala charismatická konference? Proč vznikla a kdo ji založil?

První charismatická konference se konala ještě za totality v pražském Paláci kultury, pod patronátem Křesťanské misijní společnosti. Po pádu totality se začala konat zvlášť Křesťanská konference, pořádaná nadále KMS, a zvlášť Katolická charismatická konference, pořádaná lidmi z proudu katolické charismatické obnovy. Prvních pár let se konala v Hradci Králové, napoprvé asi v počtu 200 lidí, a postupně vystřídala několik větších měst: České Budějovice, Třebíč, Ostravu a Brno. Nejčastějším hostitelem byly Č. Budějovice (10x), ale nárůst počtu účastníků donutil organizátory hledat větší prostory s vhodnou infrastrukturou (dobrá dostupnost odevšad, hala, možnost ubytování a stravování pro několik tisíc lidí), které jsme poslední roky našli na Výstavišti BVV v Brně, kde se letos bude konat již 21. konference.

Po pádu totality jsme v církvi nebyli zvyklí na řadu věcí, charismatická obnova u nás teprve začínala působit a její ovoce mohlo být i dosti "zelené"; možná proto o. biskup Liška na jedné z prvních konferencí pronesl památnou zdravici v tom smyslu, že "na charismatiky by se mělo jít s ohněm a mečem"; v dalších letech býval čím dál přívětivější, většinou konstatoval, že jestliže se na jednom místě sejde pár tisíc křesťanů a čtyři dny se vzdělávají ve víře a modlí se, jistě to přinese požehnání pro ně samé, ale i pro celou diecézi. Podobně povzbudivě se stavěli ke konferencím i kardinál Vlk a biskupové, kteří osobně konferenci navštívili. Co si o této akci myslí ostatní biskupové nebo kněží, kteří tam nikdy nebyli, to samozřejmě nevíme.

Posledních několik let vysílá všechny hlavní programy Konference během roku TV Noe, v pořadu večerní univerzita. Díky tomu se alespoň některé kvalitní přednášky dostanou k tisícům lidí navíc, včetně nevěřících. Jistě i díky tomu se Konference pro mnohé odtabuizovala - více než 50% účastníků tam prostě jede pro duchovní povzbuzení, nepočítají se k charismatickému proudu. Často tam potkáváme i křesťany jiných církví nebo jiných hnutí v katolické církvi a jsme za to rádi.

Hlavní zodpovědnost za konání konference nese vždy stávající koordinátor katolické charismatické obnovy (nyní Kateřina Lachmanová) spolu s týmem kněží a laiků, kteří vymýšlejí a zajišťují vlastní program. O technické zabezpečení celé akce se stará celoročně tým místních organizátorů, kteří si na samotnou akci pozvou další desítky dobrovolníků. Všichni organizátoři na všech úrovních dělají tuto práci bezplatně, ve svém volném čase - jako službu.

Odpovídala: Kateřina Lachmanová

Čím si vysvětlujete, že o Katolickou charismatickou konferenci je rok od roku větší zájem?

Mohu potvrdit růst zájmu o účast na charismatické konferenci, zatím máme o třetinu více přihlášených než loni touto dobou. Vzhledem k přetrvávající hospodářské krizi je to nečekané, ale pro nás potěšující a povzbudivé. Vypadá to, že konference se svojí formou "trefila" do způsobu života dnešních lidí. Má v podstatě formu otevřených duchovních cvičení, které umožňují účast lidem všech věkových kategorií, přesvědčení, různých křesťanských vyznání. Dokonce i rodinám s dětmi různého věku! (Mnozí rodiče přijíždí s dětmi rádi i proto, že vedle hlavního programu probíhá dětská konference se speciálním programem pro děti.)

Co lidem v duchovním životě chybí a zde to nalézají?

Zároveň s touto velkou otevřeností a svobodou konference nepostrádá duchovní hloubku a výzvu pro praktický krok směrem ke Kristu v duchovním životě. Kdo má v sobě touhu, může zde udělat skutečný pokrok ve svém vztahu k Bohu, a to v poměrně krátkém časovém úseku. Pro mnoho lidí znamená konference šanci zažít společenství stejně smýšlejících, které třeba v běžném životě postrádají. Příležitost zažít uprostřed tohoto velkého společenství lidí osobní setkání s živým Bohem. S dotekem Ducha svatého, který zde působí opravdu mimořádně. Přednášky, jakkoli skvělé, můžeme poslouchat kdykoliv a kdekoliv. Ale atmosféru konference při tom nezažijeme. Přítomnost Boží lásky, působení Duch svatého, společná modlitba - to nejde zachytit sebelepší technikou. To lze pouze prožít. Zkušenost s Duchem svatým je nesdělitelná.

Jaké jsou plody charismatické obnovy? Co vnáší charismatická konference do katolické církve?

Konference je fenoménem, který v církvi ještě nebyl, protože její myšlenka i realizace je už 20 let plně v rukou laiků. Kněží a biskupové nám žehnají, slouží svátostmi, mají přednášky; ale myšlenka, iniciativa a odpovědnost je jenom v rukou laiků. Dovolím si citovat Ludvíka Kolka a jeho myšlenku ze semináře obnovy víry: "Bude-li nějaká církev v 21. století, bude to církev laiků." A tady se to naplňuje. Charismatická konference je skutečně akce ojedinělá rozsahem i obsahem. Svojí otevřeností všem, kdo mají zájem se zúčastnit, pomáhá naplňovat cíl charismatické obnovy; a to je obnovit a oživit víru každého křesťana. Přijmout dospělý způsob prožívání víry, přestat se zabývat jen sebou a svými problémy, začít se zajímat o druhé, hledat a objevovat svoje místo v církvi.

Jak skloubit svobodu, kterou cítíme, když přijmeme v našem životě vedení Duchem svatým, s církevní autoritou (např. pana faráře ve farnosti, kde žijeme)?

Víme od počátku, že ačkoliv Duch vane, kam chce, nelze z popudu Ducha svatého jednat proti přikázáním jak Božím, tak církevním. Vždycky jsme se učili - v souladu se sv. Pavlem, že každý projev Ducha musí být podroben rozlišení v církvi, kterou pro nás jednoznačně představuje místní biskup či kněz. Napětí samozřejmě vzniknout může, ale pravé ovoce Ducha svatého musí v důsledku přinášet pokoj, nikoli rozdělení. Jinými slovy: obnova nikdy nejde proti církvi, naopak vede ke službě. Už proto, že různé dary Ducha svatého nedostáváme pro své potěšení, ale právě pro službu druhým, pro jejich dobro.

Znamená "charismatický" mít zdvižené ruce, mluvit v "jiných jazycích" a jiné expresivní projevy? Jde při konferenci o toto?

Nebráníme se projevům Ducha, dokonce věřící povzbuzujeme k tomu, aby svoji radost z Krista projevovali způsobem, k jakému je v dané chvíli vede Duch svatý sám. Je dobře, když nejen duch, ale celý člověk se může radovat v Pánu. Jinak samozřejmě víme, že tyto dary nejsou a nikdy nebudou známkou pravosti či dokonalosti křesťanského života, protože i svatý Pavel říká: " Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl,… nic mi to neprospěje." Dobrým příkladem charismat používaných ve službě druhým je přímluvná modlitba na konferenci. Zde se ve skrytosti uplatňují mnohé dary, např. dar rozlišení, pomoci, uzdravení. Služba přímluvné modlitby je na konferenci stále vyhledávanější a připravujeme její rozšíření. To je také jedna z důležitých věcí, kterou většina lidí ve svém duchovním životě postrádá.

Častým tématem přednášek na konferenci je "uzdravení" - vztahu k Bohu, k druhým, k sobě. Proč takový důraz? Proč je to důležité?

Uzdravení všech vztahů je opravdu zásadní. Co všechno jsme schopni mezi sebe a Boha nebo mezi sebe a druhé nastavět za překážky! Jakými bariérami předsudků a nesmířeností se obklopit! Jsou to často velmi pevné hradby, za kterými se skrýváme a které nechceme opustit, protože jsme v nich zabydleni, ale které nám brání prožívat vztah k Bohu a k ostatním v lásce a v pravdě. Prolomit a zbořit takovéto opevnění není už v našich silách, to je na moci a síle Ducha svatého. A my se na konferenci vlastně snažíme vytvořit podmínky pro to, aby každý mohl nastartovat nebo restartovat (obnovit) svůj vztah s Bohem, a to v moci a s pomocí Ducha svatého. Aby svoji víru každodenně prožíval s radostí. Komunita Emmanuel vydává ve Francii časopis Il est vivant - On je živý! Kristus je skutečně živý mezi námi, radujme se! To je mottem a poselstvím charismatické konference.

Odpovídala Pavla Cajzlová

Text rozhovoru pro Katolický týdeník vyšel dne 18.5. 2010 pod názvem "Pomáháme nastartovat nebo restartovat vztah s Bohem".