První krok

My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás.

1 Jn 4,19

Dříve se v katechismu běžně učilo, že na světě jsme proto, abychom Pána Boha milovali, abychom mu sloužili a tím si zasloužili život věčný. Ale vzato takhle od prostředka je křesťanství postavené na hlavu a Radostná zvěst vyznívá poněkud prapodivně: jednou jsi na světě, a jestli nechceš přijít do pekla, koukej milovat Pána Boha!

Jindy se sice začalo pěkně od začátku, ovšem k lásce k Bohu se mělo dospět chladnou racionální úvahou: Podívej, co všechno pro tebe Bůh udělal, co všechno pro tebe vytrpěl Boží Syn! Na takovou lásku je možné odpovědět jenom láskou, proto milovat Boha je tvá povinnost, copak to nechápeš?

Nevím, koho kdy logická úvaha přivedla k lásce. Láska se vzbouzí, když člověk bytostně pocítí, že je milován, ne když jej někdo logikou dožene do kouta. A tady stojíme před velkým tajemstvím: skutečné setkání člověka s Bohem se děje vždycky osobně, ve vztahu JÁ a TY, neplánovaně a nezprostředkovaně. Jednoho dne člověk třeba kráčí po ulici a najednou - možná poprvé v životě- je schopen vyslovit z hloubi srdce: „Otče, mám tě rád!“, a bezpečně ví, že nemluví do vzduchu. A přitom vnímá, že nepromluvil jako první, že jen odpovídá na vyznání lásky, které k němu Boží srdce vysílá bez ustání - teď jenom z jeho strany konečně nastal příjem!

Tehdy se rodí vztah, a tehdy také začíná skutečný křesťanský život. Křesťanství totiž není ideologie, ale vztah, a být křesťanem neznamená umět odříkat základní pravdy víry a moc nezlobit, ale moci vyslovovat skrze Krista v Duchu svatém „Abba, Otče!“, a to srdcem i životem. (Bohužel, je možné mít celý život kladný vztah k náboženství, a žádný vztah k Bohu!)

Lásku k Bohu však nelze nařídit. Budu jej milovat, až mi pronikne až do morku kostí, že on jako první miloval a miluje mne, a to nezávisle na mé odpovědi.

Pane, odejmi moje srdce kamenné, a dej mi srdce z masa! Dej mi nově se do tebe zamilovat, alespoň náznakem té lásky, kterou máš ty ke mně!

Tento úryvek je převzat z knihy O milosrdenství s Kateřinou Lachmanovou s laskavým souhlasem Karmelitánského nakladatelství.