Různé rozměry svátosti smíření
Svátost smíření má čtyři dimenze. My často všechny čtyři dimenze svátosti nebereme v úvahu, ale orientujeme se jen na jednu.
Odpuštění
První, nejběžnější rovinou, o které víme nejvíce, je odpuštění. To je moment, kdy nám Ježíš říká: “Dovol, abych ti odpustil.” Už jsme dostatečně probrali, co si můžeme ze svátosti smíření odnést. Nejdůležitější však je rozlišit, rozeznat, že jsme zdraví hříšníci, ne hříšníci psychicky nemocní nebo vězňové.
Když jdeme ke svátosti smíření, jdeme tam proto, aby nám byly odpuštěny hříchy. Nyní vám chci říct něco velmi důležitého: “Prosím vás, věřte, že když jdete ke svátosti smíření, vaše hříchy jsou už odpuštěny.” Velmi často slýchám otázky typu: “Opravdu mi Bůh odpustil?” Prosím vás, odložte takové úvahy stranou, Bůh vám odpustil.
Uzdravení
Člověk, přicházející ke svátosti smíření, je člověk zraněný, kterému často nestačí odpustit hříchy, ale je zapotřebí se modlit za jeho uzdravení. Trpí kromě toho i útoky ďábla; to znamená, že slabé stránky jeho osobnosti napadá zlý duch. Vidíme to i u sebe. Když jdeme ke svátosti smíření, rozhodneme se, že se už nikdy nedopustíme určité slabosti, ale pak přijde chvíle, kdy opět zjistíme, že jsme bezmocní. Často sami sebe přesvědčujeme, že dokážeme kráčet v Ježíšovi, že se dokážeme vyhnout skoro všem hříchům, ale existuje hřích, nad kterým nemáme moc.
Zřejmě nejkrásnější chvíle svátosti smíření nastává tehdy, kdy se za nás kněz modlí, abychom z této slabosti byli uzdraveni. Zvlášť účinné je to tehdy, chodíme-li ke stejnému knězi, který nás zná a může nám pomoci objevit slabá místa, na která zlý duch útočí.
Osvobození
Je zde třetí dimenze, kdy nám Ježíš říká: “Dovol mi, abych tě osvobodil od všech zlých duchů.” Každý kněz je během svátosti i exorcistou, protože během svátosti dochází k přímému střetu se zlem.
Ke svátosti smíření často přicházejí lidé, kteří byli ve spojení s okultismem, spiritismem, satanismem nebo se ocitli ve skupinách, o kterých budeme mluvit později. Často potřebují být osvobozeni od zlého ducha, který je v nich v důsledku zkušeností, do kterých byli zataženi. Kněz musí člověku pomoci odmítnout zlého ducha v sobě a pozvat Ježíše do té oblasti osobnosti, na kterou předtím zlý duch útočil.
Povzbuzení
Následuje čtvrtá dimenze, která je zaměřená do budoucnosti. Pán říká člověku: “Dovol mi, abych tě posilnil.” Žádáme Ducha svatého, aby vstoupil do slabostí člověka a posilnil ho pro budoucnost.
Ve svátosti smíření tedy rozlišujeme čtyři dimenze. Pán postupně člověku říká: Dovol mi, abych ti odpustil. – Dovol, abych tě uzdravil. – Dovol, abych tě osvobodil. – Dovol, abych tě posilnil.
Smíření jako svátost je překrásná zkušenost. Je to setkání s Otcem, který nás objímá. Nesmíme na ni pohlížet jako na něco, co musíme. Jestliže po svátosti smíření nejsme plni radosti, potom nám skutečně něco chybí, protože setkání s Ježíšem, který nám odpouští, přináší obrovskou radost. A to je vždy zkušenost, kterou máme velmi rádi.
Poděkujme Bohu za svátost, kterou nám dal. Bohužel, mnozí pohlížejí na svátosti jako na velmi obtížnou věc. Ale my můžeme děkovat Ježíšovi, se kterým se v nich mohou setkat.
Ukázka (mírně upraveno) je z knihy Ježíš-lékař těla i duše, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.