Stravující oheň

Duch svatý je oheň. A to nejen oheň, který zapaluje lidské srdce láskou, nadšením pro Boží dílo a touhou po Bohu živém, ale také oheň, který nás očišťuje, aby Bůh mohl v našem životě působit.

Proč si myslíme, že Písmo říká, že nejsme schopni v tomto těle vidět Boha tváří v tvář? Protože jsme nečistí. A Bůh nás postupně přetváří a očišťuje, abychom jednou mohli jeho Svatého vidět tváří v tvář, a nezemřeli.

Očišťování má několik podob. Bůh nás očišťuje od hříchu, který parazituje na našem lidství, od našich nezřízených vášní a model. Ale také nám zprostředkovává odpuštění hříchů, jak slýcháme při rozhřešení. V tom spočívá jakási pozitivní část onoho spalování, kdy odděluje zrno od plev a "pálí plevy ohněm neuhasitelným" (Lk 3,17), aby zbylo jen čisté zrno. A jakmile Bůh odpustí a sežehne hřích, tak ten hřích už nexistuje - jako by zmizel ve výhni Božího milosrdenství. A nakonec nás oheň Ducha přetváří, přetavuje naše nitro, tvoří nám nové srdce (srov. Ez 36,26).

Text je převzat z knížky Učednictví, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Autor se v ní zamýšlí nad tím, co to znamená být dnes Kristovým učedníkem. Krátké úvahy jsou rozděleny do pěti částí.