Svědčit o Kristu

Začal jsem nosit viditelné znamení své náklonnosti k Bohu, dřevěný křížek kolem krku. Je symbolem mého vztahu k tomu Ježíši, ve kterého už chvíli věřím. I když se pohybuji na soukromé katolické škole, vysloužím si tímto gestem poznámky na svou adresu a brzy také posměšky. Rychle dostanu přezdívku „Ježíš“. Někdy se ve mně vaří krev a mám chuť kolem sebe kopat. Chytám se stébla. Díky své pilné četbě evangelia si vzpomenu, že Ježíš byl také terčem posměchu a že jako jedinou odpověď těm, co se snažili rozdmýchat hádku, nastavil druhou tvář. Jednoho dne si na mě počká jeden borec, co už několikrát propadl, a přimáčkne mě ke zdi. Popadne do ruky můj křížek a řve na mě:
„Jen počkej, ty Ježíši, s tím svým křížem. Já tě na něm ukřižuju!“
Povolí sevření a hurónsky se rozřehtá na celé kolo. Stisknu zuby. Snažím se zachovat jako pravý křesťan. V tu chvíli se mi vybaví věta, kterou jsem někde slyšel: „Křesťan, který vydává svědectví o své víře, je ukřižovaný, křesťan, který nesvědčí, je už mrtvý.“

Marie-Dominique mi jednou večer na cestě z modlitebního setkání nadhodí:
„René-Lucu, ráda bych tě vzala na biblický víkend do jedné nové komunity.“
„Kam že?“
„Do nové komunity.“
„Jak do nové? To je jako nové brambory, nebo jako že lepší kvality?“
„Ty seš ale pitomej! Jde o komunity, které přijaly nový životní styl ve srovnání s těmi, které existovaly dříve.“
„A jo. A v čem jsou jiný?“
„Po celá staletí byla naprostá většina komunit v rámci katolické církve společenstvími zasvěcených mužů nebo žen, kteří žili na stejném místě a dodržovali stejný řád. Od sedmdesátých let, hned po Druhém vatikánském koncilu, se začaly objevovat rodiny, které chtěly také žít komunitním způsobem života. Každý „životní stav“ má svůj vlastní řád a rytmus života, ale každý den se všichni setkávají a tráví společně komunitní čas: modlí se, pracují, jedí… Dokonce sdílejí i část svého platu. Jsou to tedy společenství, která sjednocují více různých povolání v jedné komunitě, a v katolické církvi jim říkáme nové komunity.“
„To je dost zajímavý, nikdy předtím jsem o tom neslyšel.“
„Takových věcí bude ještě hodně, René-Lucu. Příští týden jedu tedy do jedné z těch nových komunit na biblický víkend, jestli chceš, můžeš jet se mnou.“
„Jasně!“ odpovídám zcela spontánně jako teď často, když se jedná o víru nebo o možnost získat novou duchovní zkušenost.

Mírně zkrácený úryvek z knihy Vychoval mě gangster, která vyšla v roce 2013 v Karmelitánském nakladatelství.

P.René-Luc bude hostem katolické charismatické konference v Brně v červenci 2014.