Studium Písma

Dwight Longenecker je katolík-konvertita a populární spisovatel, který pořádá exercicie. V tomto článku naleznete několik jeho rad, jak vést skupinku studia Písma.

Mnoho lidí dnes prožívá touhu více znát Písmo. Jedna z nejlepších způsobů, jak se s ním seznámit, je, je založit skupinku biblického studia. Abychom takovou skupinku úspěšně založili, musíme si nejprve sami položit pár kontrolních otázek.

Zaprvé musíme vědět proč vůbec chceme takovou skupinku zakládat. Jaký její smysl? Jaké si klade cíle? Je dobré se prostě dozvědět více o Božím slově, ale mnohé skupiny zároveň usilují o růst křesťanské zralosti, posílení vztahů ve společenství, a duchovní službu farnosti. Jakmile si určíme cíle skupinky, můžeme se věnovat další otázce.

Kdo vlastně přijde?

Druhá důležitá otázka zní: „Kdo bude tvořit naši skupinku?“ Plakáty, oznámení v kostele a dva řádky ve farním časopisu podle mých zkušeností prostě nefungují.

Musíte se rozhodnout, koho chcete ve skupince pozvat, a pak je taky pozvat. Malé skupinky jsou šancí pro setkávání podobně smýšlejících jedinců. Nestyďte se pozvat přátele, ale zároveň si dejte pozor, abyste nikoho vědomě nevylučovali. Uzavřené skupinky „dokonalých“ mnoho dobrého nepřinášejí.

Chcete-li jako skupinka dávat farnosti impulsy a pomoc k obnově, musíte mít sami nějaký plán, jak budete růst. Je dobré začít tak se šesti členy. A ti ať pozvou své přátele. Skupinka pak může růst tak asi do počtu 12 členů. Pokud je vás už 20, rozdělte se na dvě skupinky a pokračujte v růstu. Znám jednu farnost, kde se k biblickému studiu schází skoro 70 lidí, zapojených ve 12 domácích skupinkách.

Vlastnosti, které by měl mít vedoucí skupinky

Třetí otázka: Kdo bude biblickou skupinku vést? Ten, kdo je zodpovědný za skupinku a vede jí, nemusí být nutně vedoucím studia. Vedoucí studia by měl mít dar vyučování. Měl by mít také schopnost si obstarat materiály potřebné k tomu, aby se připravil na setkání a tak studium plnilo svůj účel. Vedoucí nemusí mít akademické tituly, ale jistě potřebuje horlivost poznávat Písmo, ochotu se poctivě připravovat, a schopnost komunikovat.

A co modlitba a hudba?

Čtvrtá otázka: Bude vaše skupina také mít vedle studia Písma hudbu a modlitbu? S hudbou může být potíž. Máte dobré muzikanty? Někdy je hudba lepší žádná než špatná. A budete-li se na setkání modlit, budete mít modlitbu spíše formulovanou, či meditaci, spontánní, anebo budou zastoupeny různé formy? A kdo bude modlitbu vést?

Jsou lidé ve skupince připraveni na spontánní modlitbu, nebo je bude spíše odrazovat? Buďte také citliví na to, kde se jednotlivci ve skupině duchovně nacházejí.

Když jste takto vyřešili základní otázky, rozhodněte se, co chcete studovat. Většině začátečníků prospěje provést jakési základní seznámení s obsahem celé Bible. S pomocí biblické literatury se vydejte na cestu krajinou celého Písma. Seznamujte se s tím, kde a kdy byly jednotlivé knihy napsány. Použijte encyklopedie a biblické atlasy a studujte historický a kulturní pozadí každé knihy. Biblický atlas vám otevře zeměpisné reálie biblického příběhu. Když jste takto zběžně prošli celou Biblí, můžete se dát do studia jednotlivých částí.

Metoda „liturgická“

Ke studiu Písma jsou tři různé metody: 1. liturgická, 2. tématické a 3. textová

Liturgická metoda je pravděpodobně nejlepší pro začátečníky. Tato jednoduchá metoda používá čtení vybraných z mešní liturgie. Vedoucí s pomocí komentářů a další biblické literatury provádí skupinu texty následujícího týdne. Vysvětluje pozadí, kontext a výběr textu pro daný týden. Chce-li jít více od hloubky, může se zaměřit na jediný text.

Výhodou této metody je, že spojuje skupinu s celou církví. Písmo má být čteno v církvi a s ní, v jejím kontextu. Jak praví sv. Augustin: „Písmo máme číst na klíně matky církve.“

Metoda „tématická“

Druhý přístup je tematický. Zde vedoucí sleduje buď liturgické či teologické téma v celé Bibli. Skupina se, na příklad rozhodne věnovat obrazům Krista. Studují tedy celé Písmo, zkoumajíce význam všech bohatých výrazů jako „Beránek Boží“, „Dobrý Pastýř“,„Slavný Král“ a „Trpící služebník“.

Studiem podle této metody se můžeme také seznamovat s tím, co Písmo učí o jednotlivých otázkách morálky nebo teologie. Tak se například skupina chce seznámit, co říká Bible o potratu, homosexualitě či otázkách chudoby a bohatství.

Možná budou chtít ve skupince studovat témata teologická jako třeba Eucharistie či Kristovo dílo. Tato metoda vyžaduje od vedoucího značnou míru biblických znalostí. A i zde může využít mnoho dobré literatury.

Metoda „textová“

Třetí metoda studia Písma se nazývá „textová“, neboť se jednoduše vybere určitá část biblického textu. Tím může být jedna kniha, či její část. Potom se za pomoci komentářů, poznámek u textů a dalších materiálů, skupina s vedoucím vydává projít celý text od začátku do konce, aby společně zkoumali bohatství různých poselství v daném textu. Tato metoda je intenzivnější, ale zároveň o to více obohacující.

Nyní pár praktických bodů:

Zaprvé, držte se spíše jednoduchosti. Je velmi svůdné se dostat do příliš podrobné práce.

Zadruhé, aplikujte Písmo do každodenních potřeb svého společenství, bez přílišné zaměřenosti na aplikaci na rovině osobní. Je dobré se ptát “co nám Písmo říká tady a dnes.“ Skupině málo pomůže, bude-li praktické užití textu výlučně osobní.

A konečně, nezapomínejte se modlit. Ponořte své studium do modlitby. Bez Ducha Božího je jeho Slovo pouze prázdným textem,doslova dopisem bez adresáta. Proste Ducha svatého, aby vás vedl při plánování skupinky. Proste ho, aby oživoval vaše studium a přípravu, modlete se o požehnání pro každé jednotlivé setkání. Možná, že také budete dělat chyby, ale Boží Duch vás povede k Boží pravdě navzdory vašemu klopýtání.

Převzato z magazínu Goodnews anglické CHO se souhlasem vydavatele. Překlad -ta-.