Bible

S Písmem jsem si prošel už dlouhou cestu. Občas mě oslovovalo, ale nepředstavovalo pro mě „nic víc“ než zdroj pouček a informací. Pak jsem se přihlásil na seminář o křesťanském životě. Na konci byla společná modlitba, kdy jsme měli možnost odevzdat svůj život Ježíši. Jako nadšený mladý člověk jsem „se nezdráhal“ a dal jsem všechno, celý svůj život. Nebál jsem se, protože jsem „nějak tušil“, že Pán je opravdu dobrý a nezkazí mi život. Při té modlitbě jsem neprožil nic zvláštního. Ale přišlo to až pak… Celý článek ...

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě
v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13.
Celý článek ...

Řečtina má pro Boží slovo dva výrazy, logos a réma. Zjednodušeně řečeno, logos vyjadřuje obecně platné Boží pravdy, zatímco réma je Boží slovo řečené „tady a teď“, konkrétnímu člověku v konkrétní situaci, slovo proměňující situaci. Jak je rozpoznat? Celý článek ...

Slovem ´podobenství´ (hebrejsky mášal) rozumíme
v běžných překladech tři různé literární druhy... Celý článek ...

Těchto pár jednoduchých rad vám pomůže lépe porozumět tomu,
co Boží slovo skutečně říká. Celý článek ...

Bible vznikala za dávných časů a v kulturním prostředí, které je pro většinu z nás jen málo známé. A tak ve své snaze odkrýt význam textu, který svými slovy zaznamenával pisatel, potřebujeme se naučit jeho dílo číst tak, jak by ho četli jeho současníci. Musíme se svojí poučenou představivostí přenést zpět do dob Mojžíše, Šalomouna nebo Pavla. Celý článek ...

Každý čtenář Bible se zároveň automaticky stává jejím
vykladačem. Naneštěstí však porozumění biblickému textu jednoduché není. I když
text mluví zdánlivě jasně a přímo, můžeme občas znejistět, zdali mu rozumíme
správně. Celý článek ...

Chtěla bych vědět, jak máme
rozumět Ježíšovu příkazu při povolání Petra za apoštola: „Zajeď na
hlubinu!“ Znamená to, že Ježíš někam směroval Petrovu loď, nebo je
tento výrok vlastně takovou metaforou pro hlubší ponoření se do Boha a
duchovního života, které potom v důsledku přinese také „zázračný
rybolov”? Celý článek ...

Občas se stává, že při hledání Boží odpovědi, poučení či pokynu se
otevře Písmo a čte se místo, na které nejdřív padl zrak. Někdo je k
tomu jasně vybídnut Duchem, jiní se prostě pomodlí k Bohu apak otevřou
bibli. Bůh tuto cestu příležitostně používá, aby lidem pomohl a aby své
slovo „aplikoval“ do našeho života. Celý článek ...

Teolog a populární přednášející vysvětluje v sérii čtyř článků učení katolické církve na téma Slova Božího, jak je detailně podáno v dokumentu „Dei Verbum“ II. vatikánského koncilu. Celý článek ...

Už tě unavilo číst Písmo? Připadá ti zajímavější číst poslední novinku od věhlasného duchovního autora? Ptáš se, jestli (a jaký) má Písmo vůbec vý­znam pro tvůj život? Celý článek ...

Budu vděčná za vysvětlení věty ze žalmu 110 (Ž 110,7): „Hospodin je po tvé
pravici, potře krále v den svého hněvu. Cestou se napije z potoka, proto
povznese hlavu." Opravdu nevím, jak si toto vyložit. A asi nejsem sama. Je
vynikající, zeje možné se nikam obrátit o radu. (Marie Luksová, Semily) Celý článek ...

Milovat druhého… jako Kristus znamená paradoxně… nejprve přijmout, že Kristus
právě mě (a ne ty druhé kolem mě) má rád, přijímá. Že právě kvůli mně dal svůj
život (ne čas, peníze, majetek). Že i kdyby nebyl žádný jiný člověk, tak jen
kvůli mně, jen kvůli mně by podstoupil celou tu Kalvárii. A přijmout, že tento
Ježíš mě má rád stejně intenzivně jako tenkrát… Celý článek ...

Dwight Longenecker je katolík-konvertita a populární spisovatel, který pořádá exercicie. V tomto článku naleznete několik jeho rad, jak vést skupinku studia Písma. Celý článek ...

Jméno je pro Izraelity stejně jako pro ostatní starověké národy mnohem významnější skutečnost, než jak to vnímáme dnes. Ve jménu se koncentruje celá podstata věci nebo osoby. Dát někomu jméno znamená mít nad ním moc (srv. Gn 2, 19-20). Poznat někoho jménem znamená získat jeho samotného. Proto také je pro Izraelitu velmi důležité znát Boží jméno. Celý článek ...

Když se sv. Terezie z Avily svěřila zpovědníkovi, že sepsala své úvahy o Písni písní, poručil jí zpovědník spisy okamžitě spálit. Zajímavé je to, že příčinou tohoto striktního rozkazu nebyla autorka, ale komentovaná kniha - součást kánonu Písma svatého. Takový postoj k Písni písní, jako měl Tereziin zpovědník, není v dějinách žádnou výjimkou. Obsahem knihy je totiž milostný dialog. Celý článek ...

V první řadě lze konstatovat, že chvála je v Písmu vyznáním Boží velikosti. Předpokladem pro toto vyznání je společenství spravedlivých. „O Tvém jménu budu vyprávět svým bratřím, ve shromáždění Tě budu chválit“. Tito spravedliví pochopili svou závislost na Bohu, svou bezmocnost v nemoci či jiném ohrožení. Pouze Bůh je může zachránit před „hrobem“. Proto jásají a slibují, že budou věčně vyznávat chválu Bohu.

Celý článek ...

„Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus,“ (Ef 6,14) slunce vzkříšení, zrozené před jitřenkou, oživující nás svými paprsky. Nikdo neopovrhuj Slovem, to by totiž znamenalo pohrdat sám sebou, aniž by o tom člověk věděl. Celý článek ...

Nabízíme další podněty k prohloubenému naslouchání biblickému textu. Jsou určené pro skupinovou práci s Písmem, ale s malými úpravami je možné použít je také při soukromé četbě. Celý článek ...

Hle, proto jsou mocí naplněni ti, kdo naslouchají Božímu slovu, které se hlásá s mocí, a hlásají ho s celou svou duší, svým chováním a svým bojem až do smrti za pravdu (srov. Sir 4,28)! Celý článek ...

Tento název by mohl vzbudit dojem, že jde o pouhou slovní hříčku. Ve skutečnosti je to otázka „na tělo“ a zaslouží si od nás poctivou odpověď: nasloucháme tomu, co slyšíme při liturgii? Nasloucháme biblickým textům, které se čtou ve společenství? Jak čtu Písmo?

Celý článek ...

V křestanské tradici se hovoří o tom, že se Ježíš potil krví: srovnej Lk 22,43-44. V některých překladech se však tyto verše vynechávají. Vzhledem k tomu, že Lukáš byl lékař, zajímá mne jako lékaře, zda se i v původních textech hovoří o krvi jako takové. (M. Ryzí) Celý článek ...

Když sv. Pavel staví proti sobě starou a novou úmluvu, odvažuje se označit Mojžíšův zákon - Tóru - za "literu, která zabíjí" (2K 3,6). Apoštol to dělá při pohledu na dějiny vlastního národa. To, že nám byla spása darována skrze ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Pána je pro něho znamením bezmocnosti Tóry.

Každé čtení bible jako Božího slova musí být neseno ochotou konat Boží vůli, jak ji lze poznat v Písmu. To neznamená, že se musí každý text chápat jako návod ke konkrétnímu jednání. Bibli jde v prvé řadě o sdělení velkých Božích činů, jejich vrchol tvoří boholidský čin lásky Ježíše Krista a jeho vzkříšení z mrtvých.

Pro zbožného žida jsou spisy Starého zákona, pro přesvědčeného křesťana nad to spisy Nového zákona, "Božího slova". Pro četbu bible z toho plyne požadavek mít úctu k Písmu svatému. V liturgii se to vyjadřuje především při slavnostním zvěstování evangelia: všichni přítomní povstanou a pozorně naslouchají.

Těmito slovy líčí Lukáš vzorné chování židů v Beroji: nepřijali nekriticky kázání apoštola Pavla, charakterizované jako "Boží slovo" (Sk 17,13), nýbrž zkoumali důkladným studiem, které trvalo hodiny, zdali výklad Písma, jak jej podává apoštol, souhlasí se spisy Starého zákona.

Jen málo čtenářů může číst bibli v původní řeči: hebrejsky, aramejsky, řecky. Většina je odkázána na překlady. Ale i v těchto nejlepších překladech zůstává bible zpočátku cizí knihou. Proto není radno otevřít bibli jednoduše na první stránce a číst kapitolu za kapitolou.

Čtenář je vybídnut aby věnoval textu zvláštní pozornost a snažil se mu porozumět. Povrchní čtení nebo poslouchání ještě nevede k "porozumění". Kdo čte bibli ze zvědavosti nebo sice z vážného zájmu, ale jen letmo, tomu zůstane bible uzavřenou knihou.

1. část seriálu o čtení bible.

Tentýž Duch Svatý, který vedl - my říkáme "inspiroval" - svatopisce, chce a musí "inspirovat" také nás, čtenáře a posluchače. Jen tak můžeme pochopit, co Bůh vlastně chtěl říci. Pisatel a čtenář tedy potřebují téhož Ducha Svatého. A kdo se domnívá, že může Písmu rozumět bez něho, ten se mýlí - ať už je obyčejným čtenářem bible nebo odborným exegetou.

Možná že jen s povzdechem občas zavzpomínáme na „zlaté časy“, kdy jsme se „vrtali“ v Písmu, kdy jsme dychtivě pročítali verše a kapitoly, podtrhávali, zvýrazňovali, dělali si poznámky vedle textu nebo pod textem. A teď?