Stvoření (Genesis)
Od počátku
V každé z
milionů minut lidského života je ukryto nepočítaně zkušeností, vjemů a
dojmů. Jak velký je význam jednoho jediného setkání, když se miliony
životů lidských dějin stále zpřítomňují ve vesmíru obsahujícím biliony
galaxií? Celý článek ...
Poslední důvod stvoření
Člověk musí zvolit mezi tím, bude-li Božím místodržitelem, který vládne stvoření a spolehlivě dává klíčit životu, nebo ničitelem, vykořisťovatelem stvoření. Člověk nehřeší jen proti Bohu, proti bratřím, proti sobě samému, ale také proti přírodě, když ji často devastuje. Celý článek ...
Stvoření potřebuje spásu
Nakonec chceme hovořit o třetím důvodu, který mají křesťané pro ekologii. Stvoření započalo věčným Slovem Božím. Toto věčné Slovo se stalo člověkem, tedy samotným stvořením, v Ježíši Kristu a právě v tomto Slovu přineslo mrtvé a vzkříšené Ježíšovo lidství spásu – pro lidi, ale také pro všechno stvoření. Spolustvořenost člověka se všemi věcmi a jeho kralování nad vším tvorstvem vytvářejí těsné pouto mezi spásou člověka a vesmíru. Můžeme rovnou říci, že spása člověka je podmínkou spásy stvoření Celý článek ...
Stvoření – pospolitost spolustvořených
Dalším křesťanským důvodem, proč je třeba chránit stvoření a starat se o něj, nám vysvitne z biblického pohledu na stvoření coby pospolitost spolustvořených. Nebe, země a všichni tvorové nejsou podle Písma skutečnosti nehybné a trvalé, protože stvořené věci se nacházejí v čase a prostoru. Stvoření dává počátek času a končí sedmého dne, který je dnem odpočinku pro celý vesmír, a proto jsou všichni tvorové uvnitř času a dějin. Celý článek ...
Stvoření - dílo Trojice II.
Vesmír není pouze Božím dílem, stvořením, jak nám to odhaluje Starý zákon. Vesmír obývá Boží přítomnost, je určen ke spáse a slávě a povolán ke sňatku s Bohem skrze Syna, který se stal člověkem a nechává v lidském těle přebývat plnost božského života Celý článek ...
Stvoření - dílo Trojice I.
Bůh, který stvoření nepotřeboval, učinil místo někomu, kým on sám nebyl, omezil svou božskou všemohoucnost a stvořil – nikoli sestrojil, ale učinil, nechal vzejít ze svého rozhodnutí – vesmír, který přetéká láskou, „aby měl do koho umístit svá podivuhodná díla.“ Celý článek ...
Krása moří
„Bůh viděl, že to je krásné“ (Gn 1,10 LXX). Je to vskutku skvělý pohled, který se nabízí na rozlehlé moře, bělající se pěnou za klidného bezvětří. Nebo když hladina vod, zčeřená jemnou brízou, předvádí pozorovateli nachovou či azurovou barvu. Příjemné je také dívat se na moře, když děsivě nebičuje pobřeží, ale když je obtáčí svými mírumilovnými objetími. Celý článek ...
Krása stvoření
Kontempluj jaro a všechny květiny. Všechny jsou si tak podobné a přitom tak rozdílné – rudou růži, svítivou bělost lilie. Kdo je stvořil takto rozdílné, z téhož deště a z téže země? Všimni si, jak jsou ty stvořené věci precizně zhotovené – dřevo stromu se teď rozvine do stinné kštice, zplodí množství květů. Jeho tvůrce je jediný. Na jediné révě jedna část uschne, druhá kvete, třetí se zazelená listím, další se promění v hrozen vína. Celý článek ...
Krása světla
I řekl Bůh: „Buď světlo!“ (Gn 1,3) První slovo Boží stvořilo světlo, roztrhlo temnoty, zahnalo smutek, osvítilo vesmír, obléklo všechno do milé a radostné podoby. Objevuje se i nebe, napřed skryté ve tmách, ukazuje svou nádheru, která je tak veliká, že ji můžeme vidět ještě my dnes. Vzduch přímo jiskřil, zadržoval v sobě všechno světlo a zaplavoval jím celý prostor. Celý článek ...