Velikonoce

Vstupujeme do Svatého týdne, který začíná Květnou nedělí a končí velikonočním triduem. Křesťané si během tohoto týdne připomínají Kristovo utrpení, které vyvrcholilo obětí na kříži. Celý článek ...

Už jste také zakusili ten pocit? To radostné nadechnutí se
o velikonoční vigilii? Tu lidsky pochopitelnou úlevu, že všechny ty postní výzvy
k transformaci našich deformací jsou už za námi? Ten jásot „velké noci“,
kdy se světlo rozzáří do temnot a smrt je pohlcena životem? A pak, po několika
týdnech, takové to nepříjemné zjištění, že nám ovoce Velikonoc jen tak
proplouvá mezi prsty? Celý článek ...

Máme-li pochopit, v čem tato novost spočívá, potřebujeme nejprve významu paschy dobře poro‌zumět. Pomůže nám, když si připomeneme, že Ježíš se svými učedníky slavil přejití anděla smrti egypt‌skou zemí. Že slavili to, že se onen anděl vyhnul domům Izraelitů, které byly označeny krví beránka, a že slavili přechod Rudým mořem do bezpečí, přechod z otroctví ke svobodě. Celý článek ...

Východní ikona Vzkříšení ukazuje Ježíše sestu­pujícího mezi mrtvé. Má na sobě bílé šaty nazna­čující Kristovo oslavení, Život, který smrt nemohla přemoci. Ježíšovo vítězství podtrhuje spoutaný ďá­bel ležící u jeho nohou. Ježíš stojí nad dvěma ote­vřenými hroby a za ruku z nich vyvádí Adama a Evu a v nich celé lidstvo podrobené otroctví hří­chu a smrti.

Do temnoty smrti vstupuje ten, kterého „smrt nemohla udržet ve své moci" (Sk 2,24). Do říše zemřelých vstupuje vítěz nad smrtí, ten, který má život sám v sobě. „Stal se jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho, který smrtí vládne, totiž ďábla, a aby tak vysvobodil ty, kdo byli strachem před smrtí drženi celý život v otroctví." (Žid 2,14) Ježíš je ten silnější, který spoutal siláka a sebral mu jeho kořist (srv. Mt 12,29) Celý článek ...

Jako kluk jsem chodil na Bílou sobotu dopoledne pomáhat panu kostelníkovi připravit dřevo na oheň a všechno ostatní pro večerní slavnost. Většině z nás se ve spojení s Bílou sobotou vybaví především velikonoční vigilie, a tedy oslava vzkříšení. V liturgii to je ale den ztišení, neslavíme eucharistii, církev se shromažďuje pouze k modlitbě breviáře. K hlubší­mu porozumění tomuto dni nahlédneme aspoň maličko do historie slavení Velikonoc.

Velikonoce jsou tajemstvím Ježíšova plného a láskyplného podřízení se Otci, a to až k smrti, věrnost Vtěleného vůči Otci navzdory všem degradujícím podmínkám, kterým byl tento člověk vystaven, jeho rozsudku a našemu hříchu. Současně jde o tajemství Boží odpovědi na tento dar lásky. Celý článek ...

Přítomnost Marie z Magdaly u kříže, během pohřbu a během rána vzkříšení je pro evangelia zásadní. Ona je jedním z klíčových svědků víry ve vzkříšení, protože může dosvědčit, že Ježíš je opravdu mrtvý, že jeho tělo bylo pohřbeno do hrobu a že byl třetího dne nalezen prázdný hrob, právě ten, do kterého bylo jeho tělo uloženo. O tom nemůže být sporu, nemůže dojít k nedorozumění nebo podvodu. Svědčí o tom ženy, zvláště Marie Magdalská. Celý článek ...

Známá epizoda z Odyssey, totiž Odysseův návrat na Ithaku, nám může poskytnout několik zajímavých bodů pro srovnání s evangelním příběhem o emauzských učednících. Také Odysseus musí být rozpoznán milovanými osobami: svým otcem a manželkou. Jistěže Odysseus není mrtvý jako Ježíš; lidé, kteří jej očekávají, se však domnívají, že je mrtev, ačkoli žije. Celý článek ...

Zkušenost emauzských učedníků v sobě nese další charakteristiku – jejich cesta vede z Jeruzaléma do Jeruzaléma. Když se Ježíš připojuje ke dvěma společníkům, kteří kráčejí k Emauzům, vzdalují se od Jeruzaléma (24,13). Ponechme stranou dramatické důvody jejich zármutku (24,17-24). Jejich dějiny nemohou jít dále než k Ježíšovu ukřižování a uložení do hrobu. Nač ještě věřit? Krásný sen leží v troskách, je lépe se s tím smířit a vrátit se domů (24,21). Celý článek ...

Změna od nevědění k poznání a od neštěstí ke štěstí je psána na stejných řádcích jako liturgie: dvě části odpovídají liturgii slova a liturgii chleba. V první části vyprávění Ježíš kráčí s učedníky a vysvětluje jim Písma. Přesněji, čte znovu Písma, aby jim vysvětlil všechno, co se týká jeho osobnosti a poslání – svůj život, svou smrt a své vzkříšení. Celý článek ...

Příběh o učednících na cestě do Emauz je dostatečně znám a nevyžaduje si dlouhého vysvětlení. Stojí však za to zastavit se u některých zvláštních momentů vyprávění, aby z nich mohl vystoupit jejich hluboký význam. Celý článek ...

Jak je možné proměnit zkušenost se smrtí ve zkušenost kladnou? Jak změnit chod věcí, který míří neodvratitelně ke smrti? Podívejme se na tento problém z pohledu dvou evangelních textů o vzkříšení Ježíše Krista. Přesněji, pohlédněme na několik evangelních postav, které prožily traumatický zážitek smrti, aby později objevily, jak se z této zkušenosti rodí nové a neočekávané horizonty lidského bytí. Celý článek ...

Rádi chodíme na procházky. Moje dcery s námi taky chodí rády. Vyrážíme za každého počasí a nejraději jako rodina v celé sestavě. Když byly holky ještě menší, často vyžadovaly: „Mami, tati, povídejte něco…“ Ode mne se čekaly pohádky, od tatínka chtěly slyšet pravdy Celý článek ...

Když se spolu obracíme k Písmu svatému a čteme o těch zářivých dnech, kde se Pán zjevil po svém vzkříšení, zamysleme se nad jednou velmi důležitou věcí, jíž jsme si možná doposud nevšimli. Ježíš se objevil mnoha lidem, ale každému z nich různým způsobem. Celý článek ...

První den po sobotě věrní učedníci chtějí navštívit Ježíšův hrob. Kdo by čekal,
že hrob bude nalezen otevřený? Proč někdo vtrhl do Kristovy hrobky? Proč vzali
jeho tělo? Proč nechali pruhy plátna a roušku složenou zvlášť? Celý článek ...

V prvních dnech křesťanství byl "apoštol" v první řadě a přede vším ten, kdo o sobě mohl prohlásit, že je očitý svědek vzkříšení. Když byli několik málo dní po ukřižování navrženi na místo uprázdněné Jidášovou zradou dva kandidáti, jejich kvalifikací byl fakt, že osobně znali Ježíše jak před, tak po jeho smrti a že mohli po dat okolnímu světu o vzkříšení svědectví "z první ruky" (Sk 1, 22). Celý článek ...

Lidstvo už od nepaměti touží hodit svou vinu na nějakého "kozla hříchu". Ať už to byl starozákonní kozel pro Azázela, nebo novověké nevinné oběti Gulagu. Byli víceméně náhodně vybráni jako nositelé hříchu a oběti za hřích, aby mohl běh světa alespoň trochu zdárně pokračovat. Problém je ale v tom, že nikdo nechce být tím kozlem sám a dobrovolně. Žádný z nich nemůže vzít na sebe hřích světa jednou provždy. Žádný nemůže nést veškerý hřích. A především, žádný z nich nemohl vzít a zničit hřích skutečně. Celý článek ...

Co se to děje? Na zemi je dnes veliké ticho. Veliké ticho a samota. Veliké ticho, protože Král spí. Země se zděsila a zmlkla,1 protože vtělený Bůh usnul a vyburcoval ty, kteří od věků spali. Vtělený Bůh zemřel a otřásl říší mrtvých. Celý článek ...

Chceš poznat moc Kristovy krve? Pak se vraťme k jejímu předobrazu, k dávným příběhům, jak se odehrály v Egyptě. Zabijte, říká Mojžíš, beránka, na němž není vady, a jeho krví pomažte dveře. Co to znamená? Celý článek ...