Křesťanský život

Božími anděly nazýváme duchovní bytosti, které slouží Bohu a následně lidem. Angelos (z řečtiny) znamená posel. Slovo „anděl“ je tedy názvem jejich služby. Jako služebníci Boží jsou stále v Boží přítomnosti, v Božím světle. Celý článek ...

Všichni jsme často v situacích nejistoty, dokonce se nám zdá, že procházíme jakousi temnotou, trápí nás velké problémy lidí kolem nás i ve světě, jsme v lidsky neřešitelných situacích. Hledáme Pánovo světlo, modlíme se, ale zdá se nám, že Bůh mlčí… Celý článek ...

Když slyším větu „Svěř svůj život do Božích rukou“, tak si vždy vzpomenu na modlitbu řidiče. Auto se rozjede a řidič zbožně pouští rukama volant, zavírá oči a zplna hrdla volá: „Bože do tvých rukou svěřuji tento volant“. Celý článek ...

Když jsem byl rok a půl v důchodu, začal jsem se modlit novénu za to, co
dál v životě. A Bůh mi rychle odpověděl. Dostal jsem se do katolické modlitební
skupiny Celý článek ...

Jednou mě v klášteře vyhledal podnikatel, který byl velmi nešťastný, neboť jeho obchody šly od deseti k pěti. Byl přesvědčen, že ho někdo proklel. Prosil proto, abych tu onu kletbu zrušil a šel požehnat jeho obchod. Celý článek ...

Všichni asi víme, že naděje je ctnost poněkud zvláštní kategorie. Spolu s vírou a láskou patří mezi takzvané teologální neboli božské ctnosti, které údajně člověk obdrží darem od Boha už při křtu. Prostě jsou v základním „balíčku“, jak se dnes říká. Celý článek ...

Alfréd se se Zuzanou seznámil v roce 1985. Tři roky byli zasnoubeni a pak se vzali. Jemu bylo tehdy třicet, jí třiadvacet. Jejich vztah byl hned od počátku velmi hluboký. Společně probírali spoustu věcí a i o těch nejintimnějších záležitostech mluvili vždycky otevřeně. Když se bavili s přáteli, vždycky byli na svou vzájemnou otevřenost hrdi a tak trochu se s ní vychloubali: „My si říkáme všechno, nemáme před sebou žádná, opravdu vůbec žádná tajemství!“ Celý článek ...

V čem spočívá pozitivní sebehodnocení? Heinrich Spaemann zdůrazňuje, že důležité je nejdříve se naučit – tak, jako dítě – vnímat celý svět jako potenciální dar a obohacení, ne hned jako úkol. Svět i já – to je mi darováno! Tento základní postoj je již začátkem cesty k pozitivnímu pocitu vlastní hodnoty.
Celý článek ...

Jedním ze symbolů Ducha svatého je oheň:
„On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm“ (Mt 3,11). „A ukázaly se jim jazyky jako z ohně … všichni byli naplněni Duchem svatým“ (Sk 2,3-4 Celý článek ...

Greg Crowhurst z Anglie je diplomovaný zdravotník a už léta pečuje o svou těžce nemocnou ženu Lindu. Oba manželé byli už kdysi velmi osloveni encyklikou Jana Pavla II. Salvifici doloris. Některé její nosné myšlenky, ověřené osobní zkušeností, vedly nedávno Grega k sepsání knihy o výkupné síle utrpení. Uvádíme z ní několik krátkých úvah. Celý článek ...

Pán otevřel můj duchovní zrak a ukázal mi mou duši, nacházející se uprostřed mého srdce.
Viděla jsem ji tak, jako by to bylo celé království…vypadala jako nádherné město.
Celý článek ...

Několik osobních postřehů vztahujících se k duchovnímu životu a hrozící pokušení zaměňovat perfekcionismus se svatostí. Celý článek ...

Na začátku doby velikonoční přinášíme překlad části Augustinovy Promluvy 239, kterou pronesl u příležitosti Pánova vzkříšení. Celý článek ...

Při letní procházce městem jsme se s holkama zastavily na zmrzlinu.
Vystály jsme si dlouhou frontu, prožily to  malé trauma výběru z
dvaceti druhů a propletly se mezi frontou na zmrzlinu a frontou na
pizzu se svými kornoutky čokoládové a vanilkové. Celý článek ...

Byli jsme tuhle na návštěvě u přátel na venkově. Bydlí na starém statku s velkou zahradou, stodolou, polem a kouskem lesa. Na dvoře chovají různá domácí zvířata, na poli a zahradě pěstují různé plodiny. Celý článek ...

Vyšly jsme si s holkama do parku. Jeho součástí je i dětské dopravní hřiště. Holky si zřejmě hrály na auta, protože na svých kolečkových bruslích svištěly křižovatkami na zelenou, zdvořile čekaly na přechodech, až přejdou holčičky s kočárky, a přitom na pusu dělaly motor. Celý článek ...

Seděla jsem na balkoně a vyhřívala jsem se v paprscích jarního sluníčka. Ruční práce, kterou jsem si rozložila na stolku před sebou, byla čistě jen formálním odůvodněním toho, proč tu sedím. Nedělala jsem totiž nic. Celý článek ...

Chutná mi hořká čokoláda. Vždycky jsem měla raději hořkou než mléčnou. Tu beru na milost, jedině, když jsou v ní celé lískové oříšky. Ale bílou fakt nemusím. Vůbec mi nechutná. Není to vlastně ani čokoláda. Celý článek ...

Jednou si jeden muž stěžoval na svůj
osud: „Nikdy jsem nebyl šťastný a nikdy nebudu kvůli mému dětství.“ Celý článek ...

Putování pouští: naplní se proroctví a vytryskne pramen? Vytryskne voda ze skály? Přesto útrapy, den za dnem. Ukaž se, Pane, ztiš onu touhu! Kříž? Vzkříšení? Kam máme jít? Jsi to Ty, který máš slova života! Celý článek ...

Jak ve
staré, tak i nové formě pohanství se zdvíhá
strach, který člověka zotročuje. A opět je to ono radostné
poselství, ve kterém dal poznat svému
lidu spásu v odpuštění hříchů. Bůh chce toto poselství stvrdit znamením své
lásky a svého smilování. Celý článek ...

Pokračování příspěvku, v němž autor hledá způsoby, kterak v církvi živit svůj duchovní život. Celý článek ...

Charles Whitehead je předsedou anglického Národního služebného týmu obnovy, oblíbeným řečníkem a vyhledávaným exercitátorem. Povzbuzuje nás k nalezení duchovní potravy. Celý článek ...

Duch svatý
není jen tím, kdo nás činí bohatými;
činí nás také chudými. To pocítil
apoštol Petr v nejhorším okamžiku svého života
– tehdy, když zradil svého Pána. Celý článek ...

Veškeré stvoření spočívá v prostoru, který rozprostřela Nejsvětější Trojice: toto rozprostření – rozpojení v lidech a dokonalé sjednocení ve vůli – to je láska. Člověk jako věrné vyobrazení Nejsvětější Trojice byl stvořen jako muž a žena. Muž a žena otevírají v plodnosti své lásky onen prostor, ve kterém může vzniknout život. Celý článek ...

Naši předkové si zřejmě vymysleli výborný způsob, jak předávat svoji zkušenost se životem, s dobrem i zlem tak, aby této zkušenosti přišli na kloub i ti nejmenší. Už odmalička se mohly základní struktury chování vkloubit do myšlení a prožívání celých generací. Jak? Celý článek ...

Jsme-li v těžké situaci, hledejme duchovní pokrm, který nám poskytuje Bůh, říká Charles Whitehead, předseda britského služebného týmu Katolické charismatické obnovy (National Service Committee of Catholic Charismatic Renewal). Celý článek ...

Stojíme na počátku nového roku a rychle se nám již blíží doba postní. Autor se v tomto článku zamýšlí nad tím, jak je důležité chtít, aby nás něco pohnulo ke změně v duchovním růstu. Celý článek ...

Slovo - jméno už mu teď nevyjevuje v živoucí jednotě podstatu věcí a člověka. Nyní už mu z něho nevyzařuje Boží myšlenka v pokoji sjednoceného stvoření. Vidí v něm jen roztrhaný obraz. Vystupuje mu z něho jen rozrušený tón podstaty, plný temného tušení a touhy. Celý článek ...

Začali jsme naši úvahu tím, že úcta k Pražskému Jezulátku bývá často nepochopena. I teď bychom se mohli zeptat, zda je úcta prokazovaná sošce, včetně takových skutečností, jako je její korunovace, či převlékání, přiměřená. Jistě, chápeme, co nám chtěl Bůh říct svým dětstvím. Celý článek ...

Kristus je jedinou cestou k Otci. Dítě Ježíš nás neučí této cestě slovy, ale příkladem. Právě rozjímáním o Ježíšově dětství lze snad trochu lépe uchopit pozdější časté výzvy učitele Ježíše, abychom se stali malými, dětmi, a tak nejjistěji vstoupili do Božího království. Kristův život a Kristova slova se vzájemně osvětlují, doplňují, vykládají.

Kostel Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského v pražské Karmelitské ulici je svatyní, kde se uchovává a uctívá tzv. Pražské Jezulátko. Pro cizince je to jedno z nejznámějších míst v našem hlavním městě, pro mnoho Pražanů místo téměř neznámé. Pro mnohé je pak úcta vzdávaná zde Jezulátku nepochopitelná, snad až pohoršující. Celý článek ...

Pochopíme-li, že Kristus je pokoj, pak i my sami budeme ukazovat, že tehdy právem nosíme Kristovo jméno, jestliže náš život bude zjevovat Krista pokojem, který je v nás. Celý článek ...

Ale mezi vznikem a zánikem, na vrcholné výši dne, dýchá krátký, podivuhodný okamžik: střed dne. Tu život nehledí do budoucnosti, neboť se nežene vpřed. Klesání ještě nezačalo, a tak se ještě neohlíží do minulosti. Stojí, ale nikoli unaven; jeho stání je ještě plné vší síly běhu. Stojí v ryzí přítomnosti. Celý článek ...

I ten má své tajemství: tajemství smrti. Den se chýlí ke konci; člověk se chystá vejít v mlčení spánku. Jitro bylo naplněno pocitem sily obnoveného života; večer je život unaven a hledá odpočinek. A v tom právě se ozývá tajemství smrti. Často ho neslyšíme; tu je naše nitro ještě plno obrazů přítomného života, je napjato přáními a plány pro příští den. Celý článek ...

Tvář jitra svítí silněji a jasněji nežli všechny ostatní hodiny. Jitro je počátek. Každého jitra se obnovuje tajemství zrození. Přicházíme ze spánku, v němž se náš život zmladil, a cítíme jasně a silně: "Žiji! Jsem!" Celý článek ...

Protože ani "oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, ani na lidskou mysl nevstoupilo, co Bůh připravil těm, kdo ho milují" (1 Kor 2, 9), nemůžeme o zjevení Boží slávy v nebi říct nic určitého. To, co "nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom uzříme tváří v tvář" (1 Kor 13, 12). Pravda, kterou jsme poznávali na zemi přirozeným rozumem, před námi vyvstane v novém lesku, významu a kráse (např. řád stvoření, láska bližních - svatých). Celý článek ...

V této druhé fázi zjevení Bůh vstupuje do bezprostřední
komunikace s člověkem. Už se tu nejedná pouze o sdělení objektivní
skutečnosti, ale o zvláštní nadpřirozený Boží zásah, který povyšuje
přirozené bytí a poznání k nadpřirozenému způsobu i cíli. Celý článek ...

Zdálo by se, že tato fáze zjevení je už ukončena, že přestala mít význam poté, co Bůh vstoupil do dějin svým slovem. Ale my víme, že žádný člověk po svém narození nevstupuje rovnýma nohama do té fáze zjevení, ve které se nalézá lidstvo jako celek. Jsme svědky toho, že každý na své osobní cestě k Bohu musí znovu projít celé dějiny Božího postupného zjevování. Celý článek ...

Docházel jsem tehdy k různým specialistům, ale bez výsledků. Vyhle­dával jsem pomoc také u lidových léčitelů, nejprve u jednoho, který mi doporučil bylinné směsi a pomocí virgule mi „dodával energii". Od něj jsem přešel k léčitelce jménem Eva. Celý článek ...

Naše zasvěcení Kristu skrze křest a víru nás dělá vůči mnohému zlu odolnými. Ale ne nezranitelnými. A naše zasvěcení Kristu nás také uvádí na cestu, která vede k Otci, ze které lze ovšem také sejít a to někdy takřka nepozorovaně. Celý článek ...

Je pozoruhodné, jakou radost vzbudí činnost konaná pro jiné lidi. Dávat sebe může být dřina, ale necítíme to jako práci, netoužíme, aby siréna odhoukala konec směny. Služba je radostná. Zvláště, když se jedná o společnou službu, když pracujeme s jinými. Není-lehké vysvětlit proč. Důvodem je snad to, že ve službě překračujeme hranice našeho „já", že hledáme druhého. Celý článek ...

Láska je největší možné zprostředkování nebe na zemi. Víra a naděje - ty obě pomíjející ctnosti stojí společně ve službě lásky. Celý článek ...

Když pohlížíme na naše města z jejich nejhorších stránek, z hlediska kriminality, úpadku a bídy, jsme v pokušení odvrátit se od nich s odporem. Když na ně však hledíme svátostným zrakem, v nevábných čtvrtích našich měst rozkvétá život. I přes svou špínu září jako symboly lidstva – v zápolu žít společně v nevlídném prostředí padlého světa. Celý článek ...

Ježíš užil obrazu města postaveného na hoře, aby na něm ukázal život spravedlivého člověka. Podobně jako město položené na kopci nemůže skrýt svou záři, nepotřebují spravedliví lidé hovořit o své dobrotě. Jejich světlo svítí bez jejich vědomí do světa ponořeného do tmy. Celý článek ...

Ti, kteří byli uznáni za hodné stát se Božími dětmi a zrodit se shůry z Ducha svatého a mají v sobě Krista, který je osvěcuje a činí z nich nové stvoření, ti jsou četnými rozmanitými způsoby vedeni Duchem svatým a v jejich srdci neviditelně působí milost, takže jsou plni duchovního pokoje. Celý článek ...

Podstatné je, aby byl kněz mužem, který věří v Ježíše Krista. Když Ježíš povolal své první učedníky, vyzval je k následování a ve třech letech změnil jejich myšlení z norem světa v normu, jíž je on sám. Vyzýval je, aby věřili, že u něho není nic nemožného. Dával jim příležitosti růst ve víře, když je vystavoval nemožným situacím. Celý článek ...

Mužské obrazy představují pravdu o Bohu, to ano – ale jenom její část. Bůh znamená víc. V katechismu čteme, že Bůh „není ani muž, ani žena: Bůh je čirý duch, a proto v něm není místo pro rozdíly pohlaví. Avšak dokonalost muže a ženy zrcadlí něco z nekonečné Boží dokonalosti: dokonalosti matky a dokonalosti otce a manžela“. Celý článek ...

V závěrečné části uvádějí autoři vztah "správné míry" k řádu světa a vesmíru. Důvodem pro "uměřenost" tedy není pouze nějaké cvičení v ctnostech (jak by to nazvali starší autoři), ale má význam i pro růst Božího království. Celý článek ...

Prorok, žijící kolem roku 750 před naším letopočtem, předvídá, že lidská i ekologická krize čeká člověka, který zavrhne věrnost, milosrdenství a poznání Boha. Zaujalo mě, že na prvním místě je jmenována věrnost. Celý článek ...

Pokračování článku z minulého týdne, ve kterém můžeme objevit i pro nás všední život postřehy pro křesťanské žití z benediktinské spirituality. Celý článek ...

Michelle Moran (Sion Community, Anglie) se zamýšlí v tomto článku nad důležitostí rozlišování duchů a schopností rozkrývat negativní působení zlého ducha v naší mysli, kterým je schopen svést a přivést k pádu mnohé věřící, zvláště ty, kteří jeho záměrům nevěnují dostatečnou pozornost. Celý článek ...

Benediktinská spiritualita může být i pro nás ne-mnichy námětem k tomu, jak nacházet správnou míru ve věcech i v našem - leckdy neuspořádaném - životě. Celý článek ...

Apoštol nám říká, že křesťanské společenství je nejlepším místem, kde se lze cvičit v pokoře a lásce. Pokora spolu s láskou jsou ctnosti, které nejvíce přispívají k budování křesťanského společenství, zvláště pak charizmatického. Pokora chrání charizmata a podobně mohou charizmata chránit pokoru. Tak, jako potřebujeme izolaci při používání elektrického proudu, potřebujeme i při používání charizmat jakožto izolaci pokoru. Celý článek ...

Rodiče malých dětí si často stěžují: je tak těžké najít během dne čas k modlitbě. Pro mne je den mnohem namáhavější, když si čas na modlitbu neudělám. Modlitba a bible se mi staly nepostradatelnými. Nečekej na klidný okamžik, vstřebávej bibli v malých zastaveních svého všedního dne. Celý článek ...

Na hlubinu – jak často… jak často jsme tato slova chápali jako výzvu k hlubokému duchovnímu životu, k větší „niternosti“, k sestupování do „hlubin svého srdce“. A přesto… evangelium hovoří o jiném sestoupení… k těm, kdo jsou v hlubinách „bez Boha“. A je to sestoupení náročnější a těžší než do vlastního nitra. Celý článek ...

Podle filosofie lidské jsou lidé jedním druhem živočichů. Lidmi zůstáváme nezávisle na tom, žijeme-li dobrým nebo špatným životem. Podle bible jsou však naše životy nejen věcí přirozenosti, ale také povoláním. Jsme povoláni ke svatosti, a proto jsme pravými muži a ženami jen tehdy, jsme-li svatí. Celý článek ...

Nedávno jsem se sám sebe ptal, co je základní podmínkou následování
Krista. Najít odpověď v evangeliích je docela snadné. Začínají tak
blahoslavenství - "blahoslavení chudí v duchu...", a podobná výzva
zaznívá k zástupům i později (Lk 14,26): "Kdo chce jít za mnou a
nezřekne se všeho, co má, nemůže být mým učedníkem." Celý článek ...

Život je trocha času…Většinou nad tím nehloubáme, ale tu a tam člověka zarazí, jak ten čas běží: v trávě se ještě válejí ohořelé rachejtle, a už zase slavíme Silvestra; lidé, které člověk znal v kočárku, už vozí svoje děti; občas stojíme nad hrobem někoho, u něhož jsme to nečekali, a možná nás napadne myšlenka (úplně normální a realistická): Kolik mám vlastně ještě času? A na co vlastně? Celý článek ...

Mám ráda své děti. To není příliš objevné prohlášení. Taková skutečnost se nějak samozřejmě od rodiče očekává. Je přece normální milovat vlastní děti. Tak proč okolo toho dělat nějaké řeči? To není jako s tím manželem, co při svatbě své ženě slíbil, že ji bude milovat, a od té doby to neopakoval. Však kdyby se něco v té věci změnilo, informoval by ji. Děti to snad denně slyšet nepotřebují. Nebo ano? Celý článek ...

Krátce před Vánocemi jsem po dlouhé době měla příležitost navštívit několik společenství věřících maminek s dětmi. Žen v domácnosti, téměř ještě děvčat, která věří, že když přijaly děti ve jménu Ježíše Krista, přijímají domů samotného Krista. Někde v koutku srdce jsem očekávala, že se setkám s hrdými, šťastnými rozzářenými křesťankami. Ale skutečnost byla úplně jiná.

Sedíme s kamarádkou v sametových křeslech divadelního hlediště a nedočkavě vyhlížíme, kdy už dojde řada na ty naše baletky. Právě totiž probíhá slavnostní vystoupení baletního oddělení naší základní umělecké školy, které navštěvují naše dcery. Pravda, ještě toho moc nedovedou, co byste taky za dva roky chtěli? Celý článek ...

Neojedinělým jevem v lidském životě jsou situace, kdy se v krátkém časovém období odehraje mnoho důležitých událostí. Není divu, že v církvi, ke které přísluší tolik lidí různých kultur a národů, se jich najdou stovky denně. Všechny pro ni mají význam, protože církev je jeden celek – Tělo Kristovo. Přesto nalézáme určitou hierarchii v tom, jak důležité jsou jednotlivé události pro konkrétní společenství na různých místech světa. Některé budou významné celosvětově a o některých se stěží dozví sousední farnost, natož pak diecéze nebo občané jiného státu. Celý článek ...

Naslouchejte svým dětem, třebaže jsou malé, protože na jejich tvářích ještě můžete číst stopy úsměvu, který jim dali andělé. Celý článek ...

Jsme bližní jeden druhého. Nejen proto, že nás poutají rodinné, náboženské a národnostní svazky, ale především proto, že angažujeme svou osobní svobodu k tomu, abychom s její pomocí budovali mezi sebou vztahy přátelství a lásky a pomáhali si navzájem. Celý článek ...

Co nám to tu opět ukazují za vykopávky? Proč tím ztrácet čas? Co má jakýsi autor 2. století co říci nám, křesťanům století jednadvacátého? Vždyť podoba Kristovy církve se docela proměnila! - Takové mohou být reakce čtenáře, když zjistí, jak starý tento text je. Ve mně však níže uvedený text vyvolává dvojí: údiv a apel. Celý článek ...

Další z krátkých úvah známé autorky, věnovaná tentokrát speciálně těmto webovým stránkám. Celý článek ...

Ve Starém Zákoně naříkají vůdci lidu a proroci věrní Hospodinu nad ubohým postavením, ve
kterém se nachází Boží vyvolený lid. Jejich láska k Bohu a smlouvě s Ním je vede k hlubokému
nářku nad hříchy, které svedly lid na scestí. Sjednocují-li se Boží služebníci s celým lidem,
znamená to, že se sjednocují s jeho hříchem. Celý článek ...

Vážený kliente, děkujeme za zaslání údajů o dvanácti mužích, které jste si vybral jakožto manažery své nové organizace. Jejich profily jsme prozkoušeli řadou našich obvyklých testů a posíláme Vám své výsledky. Celý článek ...

Čas od času se vyplatí se zastavit a „srovnat kurs“. Lidová moudrost praví: Nežli začneš stoupat na žebřík, podívej se, máš-li jej opřený o tu správnou zeď! Celý článek ...

Když ve mně Boží pohled vzbuzuje výčitky a nepokoj, je třeba mu odkrýt nitro a velmi prostě pojmenovat to temné, co moje srdce vyprodukovalo. Boží pohled mne bude totiž znervózňovat a bolet jen do chvíle, kdy upřímně vyznám můj hřích. Pán mne nepronásleduje, aby mě přišpendlil v mé bídě, ale aby mne z ní vyprostil. Celý článek ...

Je šest hodin ráno. Zvládla jsem to. Vstala jsem, abych strávila společně se svým mužem "tichou chvíli", a to je možné zvládnout jen dřív, než se probudí naše děti (Moritz - 6 let, Annegret - 4 roky, Magnus - 2 roky). Přede mnou leží bible a tužka a další nezanedbatelná pomůcka - šálek vařící kávy. Právě jsme se začali modlit, když se ozvalo z vedlejšího pokoje energicky... Celý článek ...

Apoštolův výrok vyvolává otázku: Kristus miloval církev - a
co ty? Miloješ ty církev? Celý článek ...

Ráno jsem vstávala před šestou. Malá chtěla mlíčko. I když vypila lahvičku a pak si klidně ještě sama v postýlce hrála, nemohla jsem už usnout. Nacpala jsem tedy prádlo do pračky, utřela prach na skleněné poličce v koupelně a uvařila jsem si kávu.

Mnozí zoufale přemýšlejí: Hřešil jsem příliš mnoho… A zapomínají, že všechny jejich hříchy jsou jako kapka vody ve srovnání s mořem Boží lásky. (Sv. Silván z Athosu) Celý článek ...

Cítil jsem se jako Mojžíš: ZTRACEN. Nikdy jsem si neuvědomil, že Izraelité šli pouští ve velikém kruhu - dokud jsem se nepodíval do biblické mapy Exodu. Ano, když se Mojžíš s Izraelity pokoušeli dostat z Egypta do Zaslíbené země, udělali na poušti obří kličku. V mém případě byl "zaslíbenou zemí" stadion, na němž měl hrát můj syn Andy se svým fotbalovým týmem nějaký zápas. Nemohli jsme najít adresu, ale Andy si byl jist, že je to vedle stejnojmenné vysokoškolské koleje. Celý článek ...

Jedna moje známá, dneska už důchodkyně, pracovala celý život jako úřednice v malém podniku. Práce ji nijak netěšila, ale nikdy nesebrala odvahu změnit zaměstnání. Pak se přiblížil odchod do důchodu.

Tomu,
kterého mám v nenávisti,
který mě pošlapává,
kterého bych nejraději zneškodnil
ano, právě tomu mám podat ruku a přát mu pokoj.

Jak mohu vůbec rozlišit, jestli nějaké slovo, nějaké zaslíbení je od Boha? Mám takových pét bodů* jež nazývám světelné bóje. Když nějaká velká loď vjíždí do přístavu, tyto bóje jí udávají cestu, aby s jistotou dorazila ke břehu. Těchto pět rozlišovacích bodů lze použít na jakoukoliv situaci. Celý článek ...

Když mi bylo patnáct, třikrát za sebou jsem viděla film „Už je půlnoc, doktore Schweitzere“ o životě teologa, varhanního virtuosa, později lěkaře a misionáře v Africe, ten film mě tak dojal, že jsem se rozhodla stát se lékařkou v Africe. Celý článek ...

„Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas.“ Je tedy čas čekat a čas jednat. Budeme mluvit nejprve o čekání, a v té souvislosti bych rád řekl něco o sobě. Už před lety mi Susie připomínala: „Zeptej se Boha a počkej si, co ti řekne.“ A já jsem odpovídal: „No dobře, já se ptám, jenže nic neslyším.“ Celý článek ...

Já jsem Jahve, tvůj Bůh, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiné bohy přede mnou. (Ex 20, 2-3) Jahve dává svému lidu směrnice pro cestu, pro cestu pouští, směrnice na první kroky nového života. Života zbaveného otroctví, života ve svobodě s ním.

Dívám se na sluneční hodiny, kdyby na ně slunce nesvítilo, kdyby bylo pod mrakem, stály by tu hodiny jako kůl v plotě - bez užitku, bez povšimnutí. Ale jakmile pronikne jediný paprsek, každý, kdo jde kolem - běží k nim a hledí na ně. Celý článek ...

„Jen abyste měli pěkné počasí, aby vám nepršelo...“ „Venku bylo tak ošklivo, psa by nevyhnal.“ „Zase tam hnusně prší.“ „Jakou jste měli dovolenou?“ „Ále, mizernou, zkazilo se nám počasí.“ Celý článek ...

Nestyďme se za Kristův kříž. I když je někdo dělá ve skrytu, znamenej se jím na čele přede všemi lidmi tak, že když démoni toto královské znamení spatří, s hrůzou utečou. Celý článek ...

Pán mne miluje skutečnou a konkrétní láskou: „…a kdyby nepotřeboval spasení nikdo než já sama, udělal by jenom pro mne všechno, co udělal.“ Celý článek ...

Pomocí následujících „otázek a odpovědí“ se můžete pravdivě podívat do sebe a uvědomit si před Ježíšovou tváří, jaký vztah k němu vlastně mám. Co to znamená, že jsem jeho učedníkem, služebníkem, přítelem, že jsem křesťanem? Celý článek ...

Po cestě z kadeřnictví mi nedává pokoje myšlenka, že to, co jsem prožila, vlastně už odněkud znám. Když Bůh začne něco dělat s mou duchovní frizúrou, vypadá to podobně. Připadám si tak trochu pořád ještě hezká a pořádně mě vyděsí, když mi myje hlavu. Celý článek ...

Sebezápor ve svých konkrétních podobách k pravému následování Krista a učednictví patří (srov. Mt 10,37-39), podobně jako fyzická námaha k chůzi. Nemá ovšem smysl sám o sobě a jeho hodnota nespočívá v obtížnosti a velikosti nepříjemnosti, které člověk snáší, ale ve velikosti lásky k Bohu. Celý článek ...

Je vůbec možné žít duchovním životem, jestliže mám takovou spoustu práce a tak málo volného času, jestliže mám malý byt a žádné soukromí? Je možné žít vnitřně spojen s Bohem, jestliže jsem denně rozerváván mezi povinnostmi svého stavu a nároky pestrého zástupu bližních? Není kontemplativní život luxus, který si mohou dovolit pouze mniši? Celý článek ...

Rád bych vám vyprávěl příběh, díky kterému jsem lépe pochopil Boží způsoby. Mnohokrát mě trápily rozličné tělesné bolesti, zvlášť nepříjemné byly bolesti zubů. Jednou v noci o Velikonocích jsem takto strašně trpěl a netrpělivě jsem čekal na ráno, přitom jsem však cítil, jak mi srdce spaluje láska k Bohu. Druhý den jsme po celém městě hledali nějakého ordinujícího zubaře. Chodili jsme ulicemi křížem krážem a na studeném vzduchu mě zub bolel ještě více, ale láska k Bohu v mém srdci byla silnější než bolest. Celý článek ...

Často se modlíme za nemocné. Za jejich uzdravení, za ukončení jejich utrpení a za návrat do normálního života. To je naprosto přirozený, lidský a na první pohled jediný možný přístup k nemoci. Chápeme nemoc jako cosi cizího a nebezpečného. Celý článek ...

Ve vlastní kráse očištěným srdcem spatřujeme obraz Boha... Schopnost vidět Boha neseš v sobě. Ten, který tě utvořil, do tebe také vložil nesmírnou moc. Když tě Bůh stvořil, vložil do tebe obraz své dokonalosti tak, jako se ve vosku obtiskne obraz pečeti. Celý článek ...

Člověk po třicítce, přesněji řečeno žena, má v sobě velikou touhu po dokonalosti. Chce být v zaměstnání úspěšná a nepostradatelná, představuje si, že ji nikdo a nic nevytočí a nevyvede z míry. Celý článek ...

Prosba o chlieb v sebe zahŕňa všetky základné potreby pre náš pozemský život. Na druhej strane nás táto prosba poúča o jednoduchosti života. Neprosíme o delikatesy, ale o nutné životné potreby. Celý článek ...

Pro někoho milovat znamená mít sexuální vztah, pro jiného to znamená jen dávat druhému, nemyslet na sebe. Čím víc by pak člověk „nemyslel na sebe“, ale na druhé, tím víc by doopravdy miloval: láska k sobě je totiž sobectvím, a to je „skvrnou“ na našem šatu. Kristus nám však jasně ukazuje, že pravá láska zahrnuje tři vztahy: k Bohu, k druhému, k sobě. Láska k sobě není tedy nic špatného a překonaného Novým zákonem! Celý článek ...

Bůh se zajímá o každého jednotlivě a my všichni máme své jedinečné životní příběhy, jimiž můžeme svědčit, jak se nám zjevil, uchvátil nás a nakonec k sobě obrátil. A přece se zdá, že k tomu používá jakousi obecnou metodiku (i když způsob obrácení má u každého z nás své charakteristické rysy). Celý článek ...

Malá reinterpretace starozákonního desatera Božích přikázání a příslibů. Celý článek ...

Bezbožnost je hřích těch, kdo Boha znají (není to tedy hřích ateistů!), ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděční. Je bláznovstvím postavit stvoření na místo Stvořitele, tedy postavit nás samé na Boží místo, protože se za každým modlářstvím skrývá sebemodlářství. Celý článek ...

Ježíš Kristus je živé Slovo. Hovoří ve slově Písma a prostřednictvím svého mystického těla, církve. Duch Svatý v nás hovoří vnuknutími a hnutími a zpřístupňuje a oživuje nám psané Slovo. Zaměřme však svou pozornost v tomto roce Otce novým způsobem na to, jak Bůh Otec touží promlouvat k nám událostmi našeho všedního života. Celý článek ...

Hodiny ukazují skoro poledne, ačkoli tomu krom žaludku nic nenasvědčuje. Tma stále svírá obzor - táž temnota noci jako včera večer poté, co jsme zhasli. Když jsme byli s manželem v jedné aljašské vesnici misionáři, poznali jsme nemoc, která postihuje duše lidí, kteří žijí bez slunce.

I když někteří lidé tvrdí, že Duch svatý je zdrojem všech jejich vnuknutí, věci se mají trochu složitěji a bohužel je známo, že takzvaná Boží vnuknutí mohou být klam. Proto nelze brát duchovní fenomény v jejich „nominální hodnotě“, ale je potřeba je pečlivě zkoumat. Jednoduchý termín, kterým tento proces nazýváme v Obnově, je rozlišování.

To, oč nám jde, je práce pro Boha, kterému důvěřujeme. Ten, na kterého se spoléháme a kterému chceme sloužit, je Bůh a nikdo jiný. Přede všechny ostatní chceme klást Boží přítomnost, která stojí za tolika vrstvami činnosti "na povrchu" a která tvoří naši životní zkušenost ­ Bůh a nikdo jiný. A v tomto celém snažení hledat a odhalovat Boží přítomnost se po nás spíše než úspěch chce, abychom byli věrní, věřící.

Velmi často o mnoho přicházíme, protože žijeme na nízké úrovni přirozeného, všedního a vysvětlitelného. Nenecháváme Bohu místo, aby udělal něco úžasného a lepšího nad naše pomyšlení. Někteří lidé zavrhují možnost zázraku úplně. Mnohem více lidí by nejspíš přiznalo, že věří, že zázraky existují, ale určitě by nečekali, že nějaký zázrak může pomoci i jim.

Co dnes praví Duch Svatý církvi Ježíše Krista? Zcela určitě nás volá k nové horlivosti v modlitbě. Církev se musí neustále vracet do horní místnosti, aby byla stále nově zapalována a aby hořela jako hořící keř.

Toto zamyšlení bych rád věnoval vám všem, kteří stejně jako já v určitých momentech prožíváte rozpor, n ěkdy až schizofrenii mezi životem takzvaně "duchovním" a "normálním". Na jedné straně je Bůh, modlitba, bible, společenství, kostel, na straně druhé pak naše zaměstnání či studium, zařizování, vyřizování nejrůznějších záležitostí, nákupy a jiné námi oblíbené koníčky. A mezi tím vším propast, kterou není snadné překonat.

V židovském podobenství o stvoření světa sestupuje k Božímu trůnu dvaadvacet liter hebrejské abecedy, aby se ucházely o výsadu, kterou z nich si Bůh zvolí, aby skrze ni stvořil svět. Jedna po druhé je odmítnuta, protože vedle vznešených slov tvoří také slova vyjadřují zlé věci. Celý článek ...

S některými známými se setkáváme rádi, protože v sobě mají něco, co na nás silněji působí. Právě v té skupině se nalézají osoby, s nimiž bychom dle možností rádi navázali kontakt. Ten se časem může proměnit v něco hlubšího - v pouto mezi dvěma jedinci neboli vztah. Celý článek ...